Charakteristika a prediktory únavy u mužů na androgen-deprivační terapii − kohortová studie
Americká klinická studie prokázala výskyt klinicky významné únavy u pacientů na androgenní deprivaci oproti mužům po prostatektomii a mužům bez anamnézy karcinomu prostaty. Vážnější komorbidity a vyšší Gleasonovo skóre se zdají být prediktory zvýšené únavy u těchto pacientů.
I když únava je často hlášeným nežádoucím účinkem androgen-deprivační terapie (ADT), nebylo doposud provedeno mnoho systematických výzkumů blíže sledujících tento problém. Recentně publikovaná studie zkoumala změny míry únavy u pacientů s karcinomem prostaty léčených ADT oproti kontrolním skupinám. Zaměřila se i na prediktory zvýšené únavy u těchto pacientů.
Studovaný soubor pacientů a metodika
Studovaným souborem byli muži na androgen-deprivační terapii (skupina ADT+, n = 60). Kontrolní soubory tvořili muži po prostatektomii (skupina ADT–, n = 85) a zdraví muži bez anamnézy karcinomu prostaty (skupina CA–, n = 86). Jednotlivé skupiny se mezi sebou významně nelišily v základních demografických charakteristikách, jako jsou věk a vzdělání.
U všech kohort byla únava hodnocena ve stejných intervalech, tj. po 6 a po 12 měsících od vstupního vyšetření. U skupiny ADT+ vstupní vyšetření proběhlo před nebo těsně po nasazení ADT. Sledovanými parametry byly závažnost únavy, její délka trvání a interference únavy s denními aktivitami.
Výsledky
Účastníci studie netrpěli klinicky významnou únavou při vstupním vyšetření, ale muži ze skupiny ADT+ popisovali po 6 i po 12 měsících větší únavu oproti kontrolním skupinám. Stejné pozorování bylo učiněno i ve změnách v prevalenci a v rozsahu zhoršení únavy u ADT+ pacientů v porovnání s kontrolami. Ve skupině ADT+ bylo vyšší skóre komorbidit při vstupním vyšetření spojeno s výraznější interferencí únavy s běžnými denními aktivitami. Vyšší Gleasonovo skóre bylo spojeno s výraznější délkou trvání únavy.
Závěr
Autoři potvrdili, že androgen-deprivační terapie vede k výskytu a zhoršování únavy pacientů v době 12 měsíců od zahájení terapie v porovnání s kontrolními skupinami. Vážnější komorbidity a vyšší Gleasonovo skóre se zdají být rizikovým faktorem těžšího průběhu únavy během tohoto období. Výsledky studie zdůrazňují nutnost intervence zaměřené na redukci únavy u pacientů na androgenní deprivaci.
(raj)
Zdroj: Nelson A. M., Gonzalez B. D., Jim H. S. et al. Characteristics and predictors of fatigue among men receiving androgen deprivation therapy for prostate cancer: a controlled comparison. Support Care Cancer 2016 May 3 [Epub ahead of print].
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.