Přínos udržovací léčby olaparibem u nově diagnostikovaného pokročilého ovariálního karcinomu

17. 3. 2020

Studie SOLO-1 zhodnotila, zda nasazení inhibitoru PARP olaparibu v udržovací léčbě pacientek s nově diagnostikovaným pokročilým karcinomem vaječníku, vejcovodu nebo pobřišnice s mutací BRCA 1/2 vede ke zlepšení prognózy těchto nemocných.

Inzerce

Úvod

Diagnóza karcinomu ovaria je bohužel často zachycena až v pokročilém stadiu. U většiny žen s pokročilým ovariálním karcinomem docházelo i přes standardní chirurgickou léčbu a chemoterapii založenou na platinových derivátech během 3 let od léčby k relapsu onemocnění, který jejich prognózu dále výrazně zhoršoval. Navzdory silné pozici olaparibu, perorálního inhibitoru PARP (skupiny enzymů poly-ADP-ribóza-polymerázy), v udržovací léčbě relabujícího onemocnění byl jeho potenciální přínos pro pacientky s nově diagnostikovaným karcinomem nejasný. Průlomovou prací se v tomto ohledu stala studie SOLO-1 publikovaná v prosinci 2018 v The New England Journal of Medicine.

Metodika studie

Šlo o mezinárodní randomizovanou klinickou studii fáze III. Její soubor tvořily pacientky s pokročilým (tj. odpovídajícím stadiu III nebo IV dle klasifikace FIGO) high-grade serózním nebo endometroidním ovariálním karcinomem, primárním peritoneálním karcinomem nebo tubárním karcinomem (případně jejich kombinací) s potvrzenou mutací BRCA1, BRCA2 či oběma typy mutace, které úplně nebo částečně odpovídaly na chemoterapii založenou na platině.

Pacientky byly randomizovány v poměru 2 : 1 do ramene s olaparibem (ve formě tablet v dávce 300 mg 2× denně) nebo s placebem. Studijní intervence probíhala do doby objektivní progrese onemocnění (hodnoceno investigátorem). Pacientky vykazující po 2 letech terapie částečnou odpověď mohly ve studijním zaslepeném režimu pokračovat, u pacientek bez známek onemocnění byla terapie ukončena. Primárním cílem studie byla doba přežití bez progrese (PFS).

Výsledky

Po střední době sledování 41 měsíců bylo riziko progrese onemocnění nebo úmrtí (hodnoceno investigátory) ve skupině užívající olaparib o 70 % nižší než ve skupině užívající placebo (poměr rizik [HR] 0,30; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,23–0,41; p < 0,001). Medián PFS pacientek z placebového ramene studie činil 13,8 měsíce, zatímco v rameni léčeném olaparibem nebylo během této doby mediánu PFS dosaženo. Bez progrese onemocnění bylo po 3 letech sledování 60 % pacientek léčených olaparibem v porovnání s pouhými 27 % nemocných z placebové větve.

Nežádoucí příhody byly mírné (stupeň 1 a 2) a odpovídaly známému bezpečnostnímu profilu olaparibu – nejčastěji se vyskytovala nauzea (v 77 % případů), únava a zvracení. Nejčastějšími závažnými nežádoucími příhodami (stupně 3 a vyšších) byly anémie a neutropenie.

Závěr

Udržovací léčba olaparibem přinesla významné snížení rizika progrese onemocnění (o 70 %) pacientkám s nově diagnostikovaným karcinomem vaječníku, vejcovodu či primárním peritoneálním karcinomem se zárodečnou a/nebo somatickou mutací BRCA1/2 po úplné nebo částečné odpovědi na chemoterapii platinovými deriváty. Studie SOLO-1 tak poskytla podklady pro schválení olaparibu jako léčby 1. linie v této indikaci, ke kterému v Evropské unii došlo v červnu 2019. Olaparib se stal prozatím jediným inhibitorem PARP-1, který je v EU pro tuto indikaci schválený.

(luko)

Zdroj: Moore K., Colombo N., Scambia G. et al. Maintenance olaparib in patients with newly diagnosed advanced ovarian cancer. N Engl J Med 2018; 379 (26): 2495−2505, doi: 10.1056/NEJMoa1810858.



Štítky
Gynekologie a porodnictví Onkologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×