Imunoterapie v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic

15. 11. 2018

Mezinárodní studie OAK prokázala klinický přínos protilátky proti ligandu 1 receptoru programované buněčné smrti (PD-L1) atezolizumabu v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC).

Inzerce

Mechanismus účinku atezolizumabu

Atezolizumab je humanizovaná monoklonální protilátka, která inhibuje interakce PD-L1 s receptory PD-1 a B7-1 na T buňkách a antigen prezentujících buňkách (APC), čímž dochází ke znovuobnovení protinádorové imunity.

Metodika studie

Randomizované otevřené multicentrické studie fáze III se účastnili dospělí pacienti se skvamózním či neskvamózním NSCLC ve stadiu IIIB nebo IV, kteří podstoupili 1 nebo 2 režimy cytotoxické chemoterapie (kombinovaná léčba založená na platinových derivátech). Vyloučeni byli nemocní s autoimunitní poruchou v anamnéze a pacienti po předchozí terapii docetaxelem či agonisty CD137, anti-CTLA-4 léčivy nebo terapii cílené na dráhu PD-L1 a PD-1.

Pacienti byli randomizováni k intravenóznímu podání atezolizumabu (1200 mg) nebo docetaxelu (75 mg/m2) každé 3 týdny.

Primárním cílem bylo celkové přežití (OS) v souhrnné intention-to-treat (ITT) populaci a dále u pacientů s pozitivní expresí PD-L1 (nejméně 1 % PD-L1-pozitivních nádorových buněk [skupina TC1/2/3] nebo tumor infiltrujících imunitních buněk [skupina IC1/2/3]). Předběžná analýza účinnosti byla provedena u prvních 850 z celkem 1225 účastníků.

Výsledky

Pacienti na atezolizumabu dosahovali signifikantně vyššího celkového přežití. Medián OS v ITT populaci činil 13,8 měsíce (95% interval spolehlivosti [CI] 11,8−15,7) pro atezolizumab oproti 9,6 měsíce (95% CI 8,6−11,2) pro docetaxel (poměr rizik [HR] 0,73; p = 0,0003). Zlepšení OS bylo obdobné u pacientů se skvamózním i neskvamózním karcinomem.

Pacienti s pozitivní expresí PD-L1 dosahovali OS 15,7 měsíce (95% CI 12,6−18,0) při léčbě atezolizumabem (n = 241) a 10,3 měsíce (95% CI 8,8−12,0; HR 0,74; p = 0,0102) při terapii docetaxelem (n = 222). Pacienti s nízkou či nedetekovatelnou expresí PD-L1 (skupina TC0 a IC0) také dosahovali delšího přežití při léčbě atezolizumabem (12,6 vs. 8,9 měsíce; HR 0,75).

43 % pacientů léčených docetaxelem zaznamenalo nežádoucí příhody spojené s léčbou intenzity stupně 3 nebo 4. V rameni s atezolizumabem to bylo pouze 15 % pacientů. V rameni s docetaxelem bylo zaznamenáno 1 úmrtí na respirační infekci spojenou s léčbou.

Závěr

Imunoterapie cílená na PD-L1 pomocí atezolizumabu vedla u předléčených pacientů s NSCLC ke klinicky relevantnímu zlepšení OS oproti léčbě docetaxelem. Zlepšení bylo nezávislé na histologickém subtypu nádoru i na expresi PD-L1 nádorovými nebo tumor infiltrujícími buňkami. Bezpečnostní profil léčby byl příznivý.

(este)

Zdroj: Rittmeyer A., Barlesi F., Waterkamp D. et al. Atezolizumab versus docetaxel in patients with previously treated non-small-cell lung cancer (OAK): a phase 3, open-label, multicentre randomised controlled trial. Lancet 2017; 389 (10066): 255–265, doi: 10.1016/S0140-6736(16)32517-X.



Štítky
Onkologie Pneumologie a ftizeologie Urologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se