Inhibitor imunitních kontrolních bodů atezolizumab je humanizovaná monoklonální protilátka cílená proti ligandu receptoru programované buněčné smrti 1 (PD-L1) a receptoru B7-1, která obnovuje protinádorovou imunitu.
Studie OAK a její novější aktualizované analýzy po dalším 2letém sledování se věnovaly účinku atezolizumabu a docetaxelu u pacientů s pokročilým NSCLC po proběhlé předchozí léčbě.
Jednalo se o první a největší mezinárodní randomizovanou studii fáze III hodnotící výsledky terapie cílené na PD-L1, která probíhala ve 194 centrech 31 zemí. Byli do ní zahrnuti pacienti se skvamózním nebo neskvamózním typem nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) ve stadiích IIIB nebo IV, kteří předtím absolvovali 1−2 cykly chemoterapie na bázi platiny.
Účastníkům bylo podáno 1200 mg atezolizumabu nebo 75 mg/m2 docetaxelu každé 3 týdny. Terapie byla podávána do ztráty klinického prospěchu nebo do progrese onemocnění.
Bez ohledu na histologický typ nádoru a míru exprese PD-L1 v nádoru dosáhli pacienti s atezolizumabem delší doby přežití než s docetaxelem (medián celkového přežití u celé studijní populace: 13,8 vs. 9,6 měsíce).
Celkové přežití 850 pacientů bylo opět analyzováno po ≥ 26 měsících. Terapie atezolizumabem zlepšovala celkové přežití pacientů, a to dokonce i u nemocných nereagujících na terapii (stabilní nebo progredující onemocnění coby „nejlepší odpověď“). V rameni s atezolizumabem dosáhlo 2letého přežití celkem 30 % pacientů, ve skupině léčené docetaxelem to bylo 20 %.
Míra 2letého přežití u pacientů, kteří na terapii odpovídali, činila 77 vs. 48 % pro atezolizumab vs. docetaxel, u nemocných se stabilním onemocněním 33 vs. 27 % a u pacientů s progresí onemocnění 17 vs. 7 %.
Dlouhodobé přežití bylo asociováno s příznivými prognostickými faktory, jako jsou neskvamózní histologický typ nádoru, ženské pohlaví, dobrý výkonnostní stav (PS) a příznivé umístění metastáz.
Stejně jako v primární analýze studie se ukázalo, že z terapie profitovali nejen pacienti s vysokou expresí PD-L1 v nádoru, ale také s PD-L1-negativními tumory, ačkoliv čím vyšší byla exprese, tím lepší celková odpověď na terapii nastala. Více než polovina pacientů ve skupině s docetaxelem dostala následně imunoterapii mimo protokol a míra jejich přežití se zvýšila.
Tolerance atezolizumabu byla podobná u dlouhodobě přežívajících (> 24 měsíců) i nedlouhodobě přežívajících pacientů i přes různou dobu expozice léčivu (medián doby užívání: 18,0 vs. 2,1 měsíce). Nežádoucí příhody byly shodné s těmi, které zmiňovala již primární analýza. Výskyt závažných nežádoucích příhod stupně 3−4 zůstal nízký. Mezi nejčastější nežádoucí příhody související s léčbou patřily průjem, slabost, pruritus, změny v jaterních testech a hypotyreoidismus.
Tato aktualizovaná analýza velké randomizované studie OAK z roku 2016 doplňuje a rozšiřuje výsledky primární analýzy. Jednalo se o pacienty s pokročilými stadii nemalobuněčného karcinomu plic se všemi histologickými typy, kteří byli sledováni déle než 2 roky. Doplňující analýza ukazuje, že atezolizumab poskytuje lepší celkové přežití než docetaxel při uspokojivé bezpečnosti. Nejlepších výsledků dosahovala skupina pacientů s vysokou expresí PD-L1, dobrého přežití dosahovala i skupina nereagující na léčbu.
Po schválení americkým Úřadem pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) a Evropskou lékovou agenturou (EMA) je nyní atezolizumab jako monoterapie indikovaný k léčbě dospělých pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím NSCLC po předchozí chemoterapii. U pacientů s NSCLC s aktivačními mutacemi EGFR nebo přestavbami ALK má být také podávána cílená léčba.
(saz)
Zdroje:
1. Rittmeyer A., Barlesi F., Waterkamp D. et al.; OAK Study Group. Atezolizumab versus docetaxel in patients with previously treated non-small-cell lung cancer (OAK): a phase 3, open-label, multicentre randomised controlled trial. Lancet 2017; 389 (10066): 255−265, doi: 10.1016/S0140-6736(16)32517-X.
2. Fehrenbacher L., von Pawel J., Park K. et al. Updated efficacy analysis including secondary population results for OAK: a randomized phase III study of atezolizumab versus docetaxel in patients with previously treated advanced non-small cell lung cancer. J Thorac Oncol 2018; 13 (8): 1156−1170, doi: 10.1016/j.jtho.2018.04.039.
3. von Pawel J., Bordoni R., Satouchi M. et al. Long-term survival in patients with advanced non-small-cell lung cancer treated with atezolizumab versus docetaxel: results from the randomised phase III OAK study. Eur J Cancer 2019; 107: 124−132, doi: 10.1016/j.ejca.2018.11.020.
