Ateroskleróza je chronické progresivní onemocnění, které se objevuje u žen i u mužů a s věkem se postupně zhoršuje. I u osob, které nemají projevy žádného kardiovaskulárního onemocnění, ukazují studie koronární ateromové léze.
Prevalenci subklinické aterosklerózy ukázali ve své studii již v roce 1994 Kuller et al. Zařadili do ní 5201 osob starších 65 let, u kterých hodnotili kombinovaný index zahrnující abnormality na elektrokardiogramu a echokardiogramu, tloušťku stěny karotických tepen, snížený index kotník–paže, pozitivní výsledek Rose Questionnaire pro anginu pectoris nebo výskyt intermitentních klaudikací.
Podle jejich výsledků dosahovala prevalence subklinického onemocnění 36 % u žen a 38,7 % u mužů a s věkem narůstala. U žen se subklinickým onemocněním pozitivně korelovala hladina LDL cholesterolu, systolický krevní tlak, hladina krevního cukru a kouření, negativní korelace byla zjištěna u HDL cholesterolu. U mužů byly nezávislými rizikovými faktory asymptomatického onemocnění systolický krevní tlak, hladina krevního cukru a kouření.
Podle studie, již provedli na srdcích asymptomatických dárců Kim et al. v roce 2013, je koronární ateroskleróza poměrně běžná i u asymptomatických zdravých dospělých. Autoři v ní intravaskulárním ultrazvukem vyšetřili 198 transplantovaných srdcí 4 týdny po transplantaci srdce. Angiografický nález byl normální u 177 ze 198 jedinců (89,4 %), nicméně intravaskulární ultrazvuk odhalil aterosklerotické léze (tloušťka tunice intima > 0,5 mm na jakémkoliv místě) u 96 pacientů (48,5 %). Prevalence koronární aterosklerózy přitom rapidně narůstala s věkem (ve skupině 10–19 let činila 5,9 %, mezi pacienty ve věku 20–29 let 31,1 %, ve skupině 30–39 let 59,0 %, skupina 40–49 let pak byla postižena dokonce v 78,4 % případů) a byla vyšší u mužů a u osob s hypertenzí.
Tradiční rizikové faktory symptomatické i asymptomatické aterosklerózy se shodují, mezi ty hlavní patří dyslipidémie, hypertenze, nadváha a kouření. Tyto faktory lze do jisté míry ovlivnit správnou životosprávou i stravovacími návyky. Kromě tradiční středomořské diety, která je v prevenci kardiovaskulárních onemocnění doporučována, existuje mnoho dalších nutričních strategií. Dostupná data naznačují, že lipidový profil zlepšují sója, luštěniny, rostlinná vláknina, rostlinné steroly a červená fermentovaná rýže.
Již samotná náhrada živočišných proteinů rostlinnými snižuje riziko koronárních onemocnění. Podle amerického Úřadu pro kontrolu léků a potravin (FDA – Food and Drug Administration) může 25 g sóji denně v kombinaci se stravou s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu vést k redukci rizika srdečního onemocnění. Podle provedené metaanalýzy snižuje sója LDL cholesterol minimálně o 7,7 % u jedinců s normální hladinou cholesterolu, maximálně pak o 24 % u osob s hypercholesterolémií. Diskutuje se také vliv sóji na snížení vysokého krevního tlaku.
V posledních letech se pozornost věnuje i novým druhům luštěnin, jako je např. lupina bílá a úzkolistá. Bylo prokázáno, že proteiny lupiny bílé podávané v dávce 35 g/den osobám s mírnou hypercholesterolémií snižují hladinu cholesterolu a krevní tlak. Nedávná maetaanalýza 10 studií ukázala snížení celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a triglyceridů a zvýšení HDL cholesterolu při zařazení hrachu, čočky, fazolí a cizrny do stravy osob s hypercholesterolémií.
Dieta s vysokým obsahem vlákniny vede k redukci kardiovaskulárního rizika – byla prokázána redukce rizika všech KV příhod o 14 % a 27% snížení rizika úmrtí z kardiovaskulárních příčin na každých 10 g zkonzumované vlákniny denně. Rozpustná vláknina má schopnost snižovat celkový a LDL cholesterol, efekt je závislý na dávce.
Rostlinné steroly neboli fytosteroly a jejich saturované formy stanoly jsou přirozeně se vyskytující látky (rostlinný olej, olivový olej, ořechy, ovoce). Provedené klinické studie prokázaly, že fytosteroly v dávkách 2–3 g/den snižují LDL cholesterol o 6–15 %. Nicméně některé jiné studie naznačují, že nadměrné koncentrace fytosterolů mohou být naopak aterogenní.
Červená fermentovaná rýže je rýže fermentovaná rodem červených kvasinek Monascus purpureus. Od roku 1979 je známo, že tento produkt obsahuje monakolin K, který má podobnou strukturu jako lovastatin.
V jedné kontrolované dvojitě zaslepené randomizované studii bylo prokázáno, že červená fermentovaná rýže v dávce 2,4 g denně (což odpovídá asi dávce 4 mg lovastatinu denně) podávaná po dobu 12 týdnů snižuje LDL cholesterol o 2,16 ± 1,10 mmol/l ve srovnání s poklesem o 0,28 ± 1,22 mmol/l ve skupině s placebem. V další studii došlo po 8 týdnech podávání 1,2 g červené fermentované rýže denně k poklesu celkového cholesterolu o 21,5 %, LDL cholesterolu o 27,7 % a triglyceridů o 15,8 %.
Metaanalýza zahrnující 9625 účastníků v 93 randomizovaných studiích s různými preparáty obsahujícími červenou fermentovanou rýži v dávkách 2,4 g, 1,2 g a 3,15 g prokázala, že při jejím užívání dochází k signifikantnímu poklesu celkového cholesterolu, triglyceridů a LDL cholesterolu i k nárůstu HDL cholesterolu.
Produkty obsahující červenou fermentovanou rýži byly zkoumány rovněž u pacientů, kteří z důvodu myalgie netolerovali statiny. V porovnání s placebem vedly k významnému snížení hladiny LDL cholesterolu po 12 a 24 týdnech, přičemž hladiny jaterních testů, kreatinkinázy a míra bolestí se mezi skupinami nelišily.
Ateroskleróza je bohužel celkem běžným jevem i u asymptomatických dospělých. Vzhledem k tomu, že je podkladem rozvoje závažných kardiovaskulárních onemocnění, je nutné jejímu rozvoji bránit již v časném věku. Kromě zdravé životosprávy a vhodné diety je možné využít také některé z tzv. funkčních potravin.
(epa)
Zdroje:
1. Kim M. S., Kang S. J., Lee C. W. et al. Prevalence of coronary atherosclerosis in asymptomatic healthy subjects: an intravascular ultrasound study of donor hearts. J Atheroscler Thromb 2013; 20 (5): 465–471.
2. Kuller L., Borhani N., Furberg C. et al. Prevalence of subclinical atherosclerosis and cardiovascular disease and association with risk factors in the Cardiovascular Health Study. Am J Epidemiol 1994; 139 (12): 1164–1179.
3. Mombelli G., Triolo M. Atherosclerosis prevention: the role of biofunctional ingredients of plant foods. Clin Lipidol 2011; 6 (5): 511–521.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
