Hladina cholesterolu ve formě lipoproteinů o nízké denzitě (LDL-c) je u pacientů s FH zvýšená již prenatálně, což v dlouhodobém horizontu vede k velmi časnému rozvoji systémové endotelové dysfunkce – pacienti s FH (v homozygotní i heterozygotní variantě) mají již v relativně mladém věku endotel dysfunkční a náchylný k dalšímu poškození přímým účinkem virové infekce nebo zánětlivé reakce, typické i pro závažný průběh COVID-19. Navíc jsou u pacientů s FH často zaznamenány rovněž vyšší hladiny sérového lipoproteinu (a), což dále zhoršuje postižení endotelu.
Statiny jsou k léčbě FH indikované již od dosažení 8 let věku. Z dosud dostupných dat se zdá, že osoby, které statiny užívají k prevenci aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění dlouhodobě, by měly v této léčbě pokračovat i během akutní fáze onemocnění COVID-19. Dokonce by mělo být zváženo, zda není vhodné léčbu statinem v průběhu akutní fáze infekce intenzifikovat, aby bylo skutečně dosaženo efektivního snížení LDL-c, a tím redukováno riziko rozvoje kardiovaskulárních komplikací COVID-19. Toto doporučení se týká hlavně pacientů s FH léčených statiny, lze jej však s největší pravděpodobností aplikovat také na užívání jiné hypolipidemické léčby nebo u jiných diagnóz.
S ohledem na dostupná data se dále zdá, že nejdůležitějším mechanismem stojícím za příznivým efektem statinů u infekce COVID-19 je redukce tvorby mikrotrombů. Z dlouhodobého pohledu navíc COVID-19 může spustit trvalou akceleraci aterosklerózy. Statiny tak mají potenciál zlepšovat prognózu pacientů v akutním stadiu zmenšením endotelové dysfunkce na arteriální úrovni (v epikardiálním koronárním řečišti, karotidách a intrakraniálních arteriích) i v období rekonvalescence zlepšením endotelové dysfunkce na mikrovaskulární úrovni (na intramyokardiálních mikrocévách). Měly by proto být podávány bez přerušení v akutní, rekonvalescentní i chronické fázi COVID-19.
V současnosti nemáme data, z nichž bychom mohli zcela přesně odvodit míru zvýšeného rizika aterotrombotických komplikací COVID-19 u pacientů s FH. Nicméně již nyní je třeba tyto nemocné informovat, že jsou pravděpodobně ve zvýšeném riziku komplikací infekce COVID-19. Měli by si být vědomi, že je nutné užívat hypolipidemickou léčbu i v průběhu akutní fáze onemocnění. U pacientů s FH by poté ve spojitosti s další léčbou COVID-19 měl být kladen důraz také na efektivní snižování vysoké hladiny LDL-c.
(epa)
Zdroj: Vuorio A., Raal F., Kaste M., Kovanen P. T. Familial hypercholesterolaemia and COVID-19: a two-hit scenario for endothelial dysfunction amenable to treatment. Atherosclerosis 2021 Jan 24; 320 : 53−60, doi: 10.1016/j.atherosclerosis.2021.01.021.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
