Cílem konvenční terapie lézí způsobených lidským papilomavirem je odstranění klinicky zjevných ložisek. Latentní infekce však zůstává rizikem pro další přenos nemoci a rozvoj zhoubného nádorového bujení. Studie řeckých autorů zkoumala účinnost a bezpečnost perorální systémové léčby cervikálních kondylomat imunomodulačním léčivem inosin pranobexem.
Genitální infekce lidským papilomavirem (HPV) představují závažný problém z důvodu vysoké incidence a prevalence onemocnění, absence radikální terapie a možného rizika rozvoje zhoubného nádorového bujení. V terapii se uplatňuje široké spektrum přístupů, včetně lokální chemoterapie, imunomodulační léčby nebo cytodestruktivních metod. Konvenční přístup je však často spojován s neuspokojivou terapeutickou odpovědí a s vysokým rizikem relapsu onemocnění. Prolongovaná infekce, zejména onkogenními kmeny HPV, představuje vysoké riziko karcinogeneze. Terapeutické výsledky by tak mohlo zlepšit podávání léčiva se systémovým účinkem.
Inosin pranobex (inosiplex, metisoprinol) patří k velmi účinným syntetickým imunomodulátorům, který vedle imunostimulačního efektu vykazuje i nepřímé působení protivirové. Stimuluje proliferaci a zvyšuje aktivitu T-lymfocytů a NK buněk, současně zvyšuje i produkci cytokinů. Studie řeckých lékařů se soustředila na účinnost a bezpečnost tohoto léčiva v terapii cervikálních kondylomat (condylomata accuminata).
Randomizované placebem kontrolované klinické studie se zúčastnilo celkem 38 žen s cervikálními kondylomaty rezistentními na konvenční terapii, přičemž 36 z nich studii dokončilo. Věk zúčastněných se pohyboval v rozmezí 20−43 let. Pacientky byly náhodně rozděleny do dvou skupin. První skupina (n = 17) podstoupila terapii inosin pranobexem v dávce 50 mg/kg 1× denně po dobu 12 týdnů. Druhá skupina (n = 19) dostávala placebo.
Účinek terapie byl hodnocen pomocí měření počtu a dvourozměrné velikosti lézí v milimetrech. Hodnocení proběhlo na počátku, každé 4 týdny v průběhu a na konci terapie. Kompletní odpověď na terapii byla definována úplným vymizením lézí, částečná odpověď zmenšením lézí alespoň o 50 % a žádná odpověď zmenšením lézí o méně než 50 %.
Primárním cílem studie bylo zhodnocení účinnosti terapie po 12týdenní léčebné kúře. Rozdíl mezi terapií inosin pranobexem a placebem byl statisticky signifikantní (χ2 = 6,69; p < 0,01). Ve skupině podstupující terapii inosin pranobexem došlo ke kompletní odpovědi u 23,52 % žen (4/17) a k částečné odpovědi u 41,17 % žen (7/17). Při terapii placebem nedošlo k žádné odpovědi u 84,21 % žen (16/19) a k částečné odpovědi u 15,78 % žen (3/19). Následného follow-up o délce 12 měsíců se zúčastnily pouze ženy v kompletní remisi onemocnění, přičemž všechny zúčastněné v remisi zůstaly.
Terapie inosin pranobexem byla velmi dobře tolerována, mezi nejčastější nežádoucí účinky patřila mírná elevace kyseliny močové v krvi (22,22 %) a nauzea (11,11 %).
Z výsledků studie vyplývá, že terapie inosin pranobexem je efektivní a bezpečnou metodou v terapii cervikálních kondylomat způsobených infekcí HPV.
(holi)
Zdroj: Georgala S., Katoulis A., Befon A., Georgala C., Rigopoulos D. Oral inosiplex in the treatment of cervical condylomata acuminata: a randomised placebo-controlled trial. BJOG 2006 Sep; 113 (9): 1088−1091.
