Terapie chronických bércových vředů u diabetiků je pro ošetřující lékaře i chirurgy stále velkou výzvou. Rizikovými faktory, klinickými příznaky a v neposlední řadě také výsledky terapie chronických bércových vředů trvajících déle než 6 měsíců se zabývali autoři nedávno publikované studie.
Zmiňované prospektivní studie se účastnilo celkem 108 pacientů s chronickými bércovými vředy trvajícími déle než 6 měsíců. V rámci studie byla zaznamenána jak demografická data, tak i údaje týkající se projevů vředů, přidružených komorbidit i výsledků léčby. Popis vředů zahrnoval velikost, hloubku, citlivost, prokrvení a přítomnosti infekce. K hodnoceným komorbiditám patřilo postižení očí a onemocnění srdce a ledvin. Všichni pacienti obdrželi nevyhnutelnou lokální terapii rány s ostrým debridementem jakékoliv nekrotické či infikované tkáně a vhodný výběr a úpravu obuvi.
Průměrný věk účastníků studie byl 56 (SD +9) let s poměrem mužů k ženám 3 : 3,3. Průměrná délka doby trvání vředů byla 18 měsíců (rozmezí 6–84 měsíců). Hojení vředů pak bylo signifikantně spojeno s odlehčením končetiny, a to zejména při použití kontaktní fixace. Nehojení ulcerací bylo zase signifikantně spojeno s trváním chronického bércového vředu delším než 12 měsíců (p = 0,002), kouřením (p = 0,000), špatnou kontrolou glykémie (hodnoceno na základě zvýšené hodnoty glykovaného hemoglobinu HbA1c > 7 %), větším rozsahem ulcerace (8 + 4 cm), větší hloubkou defektu (p < 0,001), přítomností hypertrofie kůže (p < 0,000), zhoršeným prokrvením končetin (p = 0,001), zhoršenou citlivostí (p = 0,002), neuroischemií (p = 0,002) a Charcotovou neuroartropatií (p = 0,017).
Tato zjištění dokladují, že k rizikovým faktorům spojeným s chronickými diabetickými bércovými vředy trvajícími déle než 6 měsíců patří vředy o větší velikosti a hloubce, s hypertrofií kůže a neuroischemií, s pozitivní anamnézou kouření a hodnotou HbA1c > 7%. Efektivní metodou v terapii chronických bércových vředů je pak odlehčení končetiny, zejména s použitím kontaktní fixace.
(mik)
Zdroj: Musa H. G., Ahmed M. E. Associated risk factors and management of chronic diabetic foot ulcers exceeding 6 months' duration. Diabet Foot Ankle 2012; 3; doi: 10.3402/dfa.v3i0.18980.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
