Aktuální systematické přehledy a metaanalýzy odhadují, že prevalence bércových vředů činí 1,51 na 1000 osob. Pro tyto pacienty se středně až vysoce exsudativními bércovými vředy je zásadní používání krycích materiálů, které mají vysoce absorpční vlastnosti.
Doporučení pro terapii středně až vysoce exsudativních bércových vředů spočívá podle mezinárodních guidelines v první řadě v aplikaci superabsorpčních polymerních materiálů, dále se doporučují pěnová a hydropolymerová krytí, algináty a krytí z hydrovláken. Superabsorpční polymerová krytí prokazují účinnost v inaktivaci matrixových metaloproteináz (MMP) u exsudativních vředů. Kromě toho superabsorpční polymery (SAP) přinášejí řadu praktických benefitů, jako je možnost použití pod kompresním krytím, snížení rizika poškození kůže či snížení bolestivosti při převazech. Superabsorpční krytí navíc zajišťuje optimální vlhkost v ráně.
Přestože řada observačních studií prokazuje účinnost a bezpečnost SAP, k celkovému hodnocení přínosů a rizik, které by zohlednilo střednědobé výsledky v hojení ran, nežádoucí účinky a kvalitu života pacientů, není k dispozici dostatek odborných prací. Cílem výzkumu mezinárodního týmu odborníků, v němž byl využit rozhodovací analytický model coby nástroj pro stanovení prognózy, proto bylo zhodnotit přínosy a rizika krycích materiálů ze superabsorpčních polymerů a standardního krytí (SoC − standard of care), jako jsou antimikrobiální krycí materiály, pěnová krytí, algináty a další.
Vstupní data pro tuto analýzu vycházela ze studií zahrnujících klinické údaje o přínosech superabsorpčního krytí. Autoři tak mohli vytvořit kvalitní predikci dopadů terapie na stav pacientů, včetně vlivu na kvalitu života související se zdravím. Analýza se dále zabývala kvalitativním popisem nežádoucích účinků srovnávaných způsobů terapie.
Do hodnocení byli zahrnuti dospělí pacienti ze 2 studií, kteří se léčili s obtížně hojitelnými bércovými vředy vykazujícími středně až vysoce exsudativní aktivitu. Hlavním cílem bylo porovnání míry hojení a kvality života pacientů s bércovými vředy. Rozdíly mezi dvěma srovnávanými skupinami pacientů byly hodnoceny pomocí relativního rizika (RR), přiřaditelného podílu a ukazatele QALW (quality-adjusted life weeks).
Podle predikcí v prezentovaném modelu mají superabsorpční krytí výraznější zdravotní benefity ve srovnání se standardním krytím, co se týká hojení i ukazatele QALW. Rozdíl v absolutním riziku u míry hojení činil 2,2 % a relativní riziko bylo 1,07 ve prospěch SAP. Při srovnání SAP a SoC bylo dále zjištěno, že 6,6 % případů zhojených bércových vředů lze připsat terapii využívající superabsorpční krytí místo standardního krytí. Rozdíl v ukazateli QALW činil 0,13 ve prospěch SAP, což znamená o 0,9 dne v dobrém stavu více než u standardního krytí.
Nežádoucí příhody nebylo možné pro nedostatek kvalitních údajů porovnat. Autoři analýzy nicméně uvádějí, že nejčastějšími nežádoucími příhodami při terapii bércových vředů jsou poškození tkáně v místě a okolí vředu nebo bolesti při převazu.
Zjištění vycházející z této práce naznačují, že superabsorpční krytí má ve srovnání se standardním krytím u pacientů se středně až vysoce exsudativními bércovými vředy lepší vliv na hojení ran. Rozdíl v absolutním riziku a relativní riziko hovoří ve prospěch superabsorpčních materiálů, které mají rovněž pozitivní vliv na kvalitu života měřenou pomocí ukazatele QALW. SAP jsou u bércových vředů preferovanou variantou krytí, neboť ve srovnání se SoC absorbují více exsudátu a vyžadují méně převazů.
Analýza ovšem zahrnovala pouze 2 observační studie a jako každá podobná práce tohoto typu byla vytvořena primárně pro prediktivní účely – měla za cíl ukázat zejména případné přínosy a rizika terapie spíše než kauzální vazby. Přestože dle poznatků vycházejících z tohoto rozhodovacího analytického modelu představuje používání SAP lepší podmínky pro hojení bércových vředů a zlepšuje kvalitu života, jednoznačné závěry týkající se rizik obou typů krytí tak není možné vyslovit kvůli stávající úrovni důkazů. Systematické přehledy nicméně naznačují, že vyšší míra absorpce exsudátu v kombinaci se silikonovými materiály snižuje míru macerace rány, umožňuje méně časté atraumatické převazy, a tím pádem zlepšuje průběh hojení. Pro potvrzení poznatků popsaného prediktivního modelu a stanovení relevantních závěrů je zapotřebí více kvalitně designovaných studií s dostatečně velkým vzorkem pacientů.
(pak)
Zdroj: Velickovic V. M., Lembelembe J. P., Cegri F. et al. Superabsorbent wound dressing for management of patients with moderate-to-highly exuding chronic leg ulcers: an early stage model-based benefit-harm assessment. Int J Low Extrem Wounds 2021 May 3 : 15347346211009399, doi: 10.1177/15347346211009399.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
