Včasná diagnostika a léčba virové hepatitidy typu C (VHC) má zásadní význam. VHC může být (na rozdíl např. od hepatitidy B nebo infekce HIV) vyléčena. Klíčovou úlohu zde má prakticky lékař, který by měl na možnost onemocnění myslet a vyšetřit protilátky u osob s rizikovými faktory.
Virová hepatitida typu C je závažné zánětlivě-nekrotické onemocnění jater. Největší hrozbou je riziko přechodu do chronického stadia s možným rozvojem jaterní cirhózy a hepatocelulárního karcinomu. Choroba nebývá v akutní fázi rozpoznána a prvním objektivním příznakem může být až jaterní cirhóza.
Akutní VHC probíhá většinou asymptomaticky. U 15–25 % pacientů dochází ke spontánní clearance viru hepatitidy C (HCV), přechod do chronické formy nastává v 75–85 % případů. Jaterní cirhóza se u 10–20 % pacientů vyvine během 20 a více let a v 1–4 % případů dochází ke vzniku hepatocelulárního karcinomu (HCC), kdy třetina postižených umírá během prvního roku po stanovení diagnózy HCC. Mezi faktory asociované s progresí jaterního postižení patří vyšší věk (narůst po 45. roce), mužské pohlaví, koinfekce HIV nebo HBV, obezita a jaterní steatóza, diabetes mellitus 2. typu, poruchy imunity, kouření, konzumace alkoholu nebo vyšší stupeň jaterní fibrózy v iniciální jaterní biopsii. Závažným následkem chronické VHC je jaterní selhání s jedinou terapeutickou možností, kterou je transplantace jater.
Praktický lékař by měl provést vyšetření protilátek vždy, když má podezření na předchozí, asymptomatickou infekci VHC. Mezi osoby s vysokou mírou rizika VHC patří:
U všech osob s pozitivními anti-HCV protilátkami je nutné indikovat PCR vyšetření k detekci HCV RNA. V případě pozitivity je třeba odeslat pacienta ke specialistovi.
Celosvětová prevalence VHC se odhaduje na cca 3 %. Jen v Evropě žije s tímto typem hepatitidy 9 milionů lidí. V České republice se prevalence VHC považuje za nízkou, avšak poslední data jsou z roku 2001 (0,2 %). Výsledky studie, která byla nedávno provedena Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové, ukazují, že mezi dospělými v ČR je více případů hepatitidy C, než kolik jich odborníci očekávali. Chronickou formou onemocnění trpí odhadem přes 80 tisíc Čechů. Mnoho z nich přitom o své chorobě neví. Na možnost chronické hepatitidy C je třeba myslet častěji, než tomu bylo doposud. Lze očekávat, že pandemie tohoto onemocnění bude kulminovat v roce 2018 s tím, jak bude přibývat osob v minulosti nakažených, u kterých se teprve po letech začínají objevovat následky nemoci.
(ask)
Zdroj: Chlíbek R. Virová hepatitida typu C v ordinaci praktického lékaře. Practicus 2014; 8 : 14–15.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
