Včasná diagnostika a léčba virové hepatitidy typu C (VHC) má zásadní význam. VHC může být (na rozdíl např. od hepatitidy B nebo infekce HIV) vyléčena. Klíčovou úlohu zde má prakticky lékař, který by měl na možnost onemocnění myslet a vyšetřit protilátky u osob s rizikovými faktory.
Virová hepatitida typu C je závažné zánětlivě-nekrotické onemocnění jater. Největší hrozbou je riziko přechodu do chronického stadia s možným rozvojem jaterní cirhózy a hepatocelulárního karcinomu. Choroba nebývá v akutní fázi rozpoznána a prvním objektivním příznakem může být až jaterní cirhóza.
Akutní VHC probíhá většinou asymptomaticky. U 15–25 % pacientů dochází ke spontánní clearance viru hepatitidy C (HCV), přechod do chronické formy nastává v 75–85 % případů. Jaterní cirhóza se u 10–20 % pacientů vyvine během 20 a více let a v 1–4 % případů dochází ke vzniku hepatocelulárního karcinomu (HCC), kdy třetina postižených umírá během prvního roku po stanovení diagnózy HCC. Mezi faktory asociované s progresí jaterního postižení patří vyšší věk (narůst po 45. roce), mužské pohlaví, koinfekce HIV nebo HBV, obezita a jaterní steatóza, diabetes mellitus 2. typu, poruchy imunity, kouření, konzumace alkoholu nebo vyšší stupeň jaterní fibrózy v iniciální jaterní biopsii. Závažným následkem chronické VHC je jaterní selhání s jedinou terapeutickou možností, kterou je transplantace jater.
Praktický lékař by měl provést vyšetření protilátek vždy, když má podezření na předchozí, asymptomatickou infekci VHC. Mezi osoby s vysokou mírou rizika VHC patří:
U všech osob s pozitivními anti-HCV protilátkami je nutné indikovat PCR vyšetření k detekci HCV RNA. V případě pozitivity je třeba odeslat pacienta ke specialistovi.
Celosvětová prevalence VHC se odhaduje na cca 3 %. Jen v Evropě žije s tímto typem hepatitidy 9 milionů lidí. V České republice se prevalence VHC považuje za nízkou, avšak poslední data jsou z roku 2001 (0,2 %). Výsledky studie, která byla nedávno provedena Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové, ukazují, že mezi dospělými v ČR je více případů hepatitidy C, než kolik jich odborníci očekávali. Chronickou formou onemocnění trpí odhadem přes 80 tisíc Čechů. Mnoho z nich přitom o své chorobě neví. Na možnost chronické hepatitidy C je třeba myslet častěji, než tomu bylo doposud. Lze očekávat, že pandemie tohoto onemocnění bude kulminovat v roce 2018 s tím, jak bude přibývat osob v minulosti nakažených, u kterých se teprve po letech začínají objevovat následky nemoci.
(ask)
Zdroj: Chlíbek R. Virová hepatitida typu C v ordinaci praktického lékaře. Practicus 2014; 8: 14–15.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
