Je dobře známé, že adekvátní pohyb v podobě sportu a rehabilitace představuje řadu benefitů pro psychické i fyzické zdraví, což bylo ostatně doloženo řadou výzkumů. Mgr. Katzerová prezentovala výzkum vlivu rehabilitace a pohybu na výsledky pohybových testů u dětí s hemofilií, které získala s pomocí kolegyň Jany Bereňové, Terezy Blatné, Karolíny Ptákové a Táni Kostovičové. Ve své práci odmítly nulovou hypotézu, že rehabilitace a další pohybové aktivity neovlivňují výsledky pohybových testů, a v praxi vše ověřily během letních táborů pro děti s hemofilií konaných v letech 2019–2021.
V roce 2019 byla hodnocena data 23 účastníků táborů, v letech 2020 a 2021 data 30 účastníků. První den pobytu bylo u účastníků hodnoceno skóre (HJHS), test (TUG), test 10metrové chůze a 10metrové chůze maximální rychlostí. TUG představuje jednoduchý test k hodnocení mobility a vyžaduje statickou a dynamickou rovnováhu. Při tomto jednoduchém testu se počítá čas, za který osoba vstane ze židle, ujde 3 metry, otočí se o 180°, dojde zpátky k židli, otočí se o 180° a posadí se. Podstatou testu 10metrové chůze je čas, za který osoba normální rychlostí ujde 10 metrů, modifikací je pak test, při kterém jde nejvyšší možnou rychlostí. Stejné testy byly u dětí provedeny po 12 dnech intenzivní fyzioterapie a sportovní aktivity.
Během 2 týdnů děti podstoupily řadu pohybových aktivit pod dohledem fyzioterapeutů, a to v podobě ranních rozcviček, individuálních a skupinových fyzioterapií, ale také odpolední pohybové programy pod vedením dospělých hemofiliků a příbuzných.
Ranní rozcvička trvala 30 minut a sestávala z jógy, balančních cviků, chůze, běhu, strečinku a posilovacích cviků. V rámci individuálních fyzioterapií trvajících také 30 minut byly po individuálním zhodnocení prováděny měkké techniky v podobě mobilizace a manipulace, fyzioterapie na neurofyziologické bázi, balanční a koordinační cvičení a kineziologické tejpování. V případě poškození konkrétních kloubů se individuální fyzioterapie soustředila na tyto klouby. Skupinové terapie také trvaly 30 minut a sestávaly z cvičení na bosu podložce, s gymnastickými míči a thera-bandy, z relaxačních cvičení a tréninku rovnováhy (core training).
Po polední pauze se děti zúčastnily zahřívacího cvičení trvajícího 15 minut, jehož součástmi byly strečink, balancování při stání, atletická rozcvička a příprava na odpolední program. Následný odpolední program byl bohatý co do spektra aktivit a zahrnoval například cvičení v bazénu, nordic walking, lukostřelbu či kolektivní hry.
V rámci testu TUG došlo u dětí po 12 dnech pobytu na táboře k signifikantnímu zlepšení dosaženého času (pro všechny roky p < 0,001). Příznivý efekt rehabilitace a sportovních aktivit byl také prokázán při 10metrovém testu chůze, u kterého bylo také ve všech letech dosaženo statisticky signifikantního zlepšení (pro rok 2019 p <0,014, rok 2020 p < 0,034, rok 2021 p < 0,004). V rámci 10metrové chůze maximální rychlostí nebyl pozorován statisticky signifikantní rozdíl mezi prvním dnem na táboře a po 12 dnech intenzivní pohybové terapie. V roce 2021 bylo dokonce pozorováno signifikantní zhoršení tohoto parametru, což mohlo být dáno únavou dětí při větší celkové aktivitě, večerce v pozdějších nočních hodinách a ranní únavě.
Z výsledků prakticky zaměřené studie vyplynulo, že pohybová aktivita a fyzioterapie signifikantně zlepšují výsledky pohybových testů u dětí s hemofilií, a to již ve velmi krátkém čase.
(holi)
Zdroj: Katzerová M. Physiotherapy, sports and haemophilia – pediatrics. 9th Hemophilia Academy, 2021 Oct 5. Dostupné na: www.youtube.com/watch?v=DyUBYoWI3ew
