Fyzická aktivita je doporučována pacientům napříč medicínskými obory. Platí její přínos i pro hemofiliky?
Samozřejmě. Fyzická aktivita je důležitá jak z důvodů psychických, tak fyzických. Po stránce psychické vede ke zvýšení sebevědomí, pocitu rovnosti s lidmi, kteří hemofilii nemají. Po stránce fyzické též prospívá, protože umožňuje posílení velkých svalových skupin a lepší stabilizaci nosných kloubů. Musí být ovšem − stejně jako u zdravých lidí − provozována tak, aby jedinci pomáhala, nikoliv ubližovala. A zátěž je třeba zvyšovat postupně.
Co si máme představit pod pojmem „bezpečná fyzická aktivita“ u hemofiliků?
Jako „bezpečnou“ si představuji takovou aktivitu, která svou podstatou nezvyšuje riziko krvácení. Takže jistě nedoporučujeme kontaktní sporty u jedinců s těžkou formou hemofilie, a to ani když jsou na pravidelné profylaxi. Stejně tak nejsou vhodné sporty, u nichž hrozí pády, které opět zvyšují riziko krvácení.
Které druhy sportu jsou tedy vhodné? A jak je to s vrcholovým sportem?
Doba a doporučení se zásadně mění. Dříve byl sport u těžkých forem hemofilie prakticky nemožný, dnes jsou mezi vrcholovými sportovci i nemocní s hemofilií − mám na mysli například účastníka Tour de France. U nás máme mezi vrcholovými sportovci jedince s lehkou formou hemofilie, který dokonce hraje kopanou. A které sporty doporučujeme? Určitě mezi ně patří plavání, chůze, běh nebo kondiční cvičení ve fitness.
Znamená fyzická aktivita při sportu zvýšené riziko krvácení kvůli většímu prokrvení tkání?
Nemáme zkušenosti s tím, že by sport v intenzitě, kdy vede k zásadně zvýšenému prokrvení, vedl také ke zvýšenému riziku krvácení.
A co náchylnost k úrazům − je u dětí s hemofilií větší?
Na tuto otázku se mně jako lékaři, který se stará o dospělé jedince, obtížně odpovídá. Ale v 18 letech jsou nám předáváni s podrobnou anamnézou a za více než 30 let praxe jsem si nevšiml, že by tito pacienti měli více operací či závažných úrazů.
Jaké benefity přinášejí hemofilikům moderní přípravky?
Právě díky pokrokům v léčbě se jejich život stává aktivnějším, poslední dobou hlavně díky přípravkům s prodlouženým účinkem a nefaktorové léčbě. Navíc si někteří před tréninkem aplikují koncentrát k aktuálnímu zvýšení hladiny koagulačního faktoru.
Jak optimalizovat a dávkovat profylaktickou léčbu v závislosti na míře fyzické aktivity?
Někteří nemocní u nás zůstali na profylaxi standardními přípravky právě proto, že si je aplikují například 3× týdně, a to vždy před tréninkem, některým naopak stačí podávání 2× týdně nebo léčba nefaktorová. Každý jedinec si najde režim, který mu nejlépe vyhovuje, a my se snažíme jeho potřebám vyhovět, včetně laboratorních kontrol.
Pomáhají sportujícím hemofilikům i moderní technologie? Narážím zde například na fitness aplikaci HaemActive, která byla vyvinuta pro pacienty s hemofilií…
O této možnosti víme, umožní individualizovat zátěž. Osobní zkušenosti zatím nemám, ale tato doba jistě přijde, protože přicházejí mladší ročníky, kteří jsou již daleko zdatnější v zacházení s moderními technologiemi.
O čem by měl lékař především edukovat pacienty s hemofilií ve vztahu ke sportu?
Hlavně aby se nebáli fyzické aktivity. Doba obav je již pryč, máme možnost výrazně omezit riziko spontánního krvácení. Nemocné vedeme k tomu, aby dělali to, co je baví, a zátěž zvyšovali postupně. Sedavý život není vhodný ani z hlediska svalové síly, ani z hlediska zvýšeného rizika rozvoje civilizačních nemocí.
MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz
