#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Sekvenční terapie krizotinibem a alektinibem: Co prozradila data z reálné praxe?

13. 10. 2019

Studie prezentovaná na konferenci ASCO 2019 představuje analýzu dat získaných od 840 pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) s přestavbou genu pro anaplastickou lymfomovou kinázou (ALK) dosud neléčených inhibitory ALK.

Úvod

V předchozích klinických studiích byl alektinib podávaný v 1. linii léčby NSCLC spojen s delší dobou do progrese onemocnění než krizotinib. K dispozici jsou však jen omezená data o dlouhodobém celkovém přežití (OS). Několik studií došlo k závěru, že sekvenční strategie „krizotinib následovaný jiným inhibitorem ALK“ může vést k prodloužení OS. V Japonsku, kde byla níže prezentovaná studie provedena, byl alektinib schválen pro 1. linii terapie dříve než v jiných zemích, autoři tedy mohou nabídnout více zkušeností s tímto léčivem.

Metodika a průběh studie

Do retrospektivní klinické studie byli zařazeni nemocní s NSCLC a přestavbou ALK, kteří dostávali krizotinib nebo alektinib v období od května 2012 do prosince 2016. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin podle toho, který inhibitor ALK užívali jako první. Pro posouzení účinnosti sekvenční strategie krizotinib − alektinib byl v krizotinibové skupině spočítán kombinovaný čas do selhání léčby (TTF − time to treatment failure) jako součet TTF(krizotinib) + TTF(alektinib). Ve skupině s alektinibem byl spočítán TTF(alektinib). Primárním cílem bylo srovnání kombinovaného TTF v krizotinibové skupině a TTF v alektinibové skupině.

Sledovaná populace

Zahrnuty byly údaje 864 pacientů z 61 zdravotnických zařízení a analyzována byla data 840 z nich. Medián věku činil 61 let (rozpětí 20−94 let), 56 % tvořily ženy a 95 % nemocných mělo adenokarcinom. Léčbu krizotinibem zahájilo 535 pacientů a alektinibem 305 pacientů. Ve skupině s krizotinibem dostalo po selhání této léčby 282 pacientů alektinib.

Výsledná zjištění

Kombinovaný TTF v krizotinibové skupině byl signifikantně delší než TTF ve skupině s alektinibem: medián 34,4 vs. 27,2 měsíce (poměr rizik [HR] 0,709; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,559−0,899; p = 0,0044).

Na druhou stranu nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl v OS mezi pacienty, kteří dostali alektinib po krizotinibu v krizotinibové skupině a pacienty v alektinibové skupině: medián 88,4 měsíce vs. nedosažen (HR 1,048; 95% CI 0,758−1,451; p = 0,7770).

Vztaženo na celou kohortu bylo v krizotinibové skupině pozorováno signifikantně kratší OS než ve skupině s alektinibem: medián 53,6 měsíce vs. nedosažen (HR 1,821; 95% CI 1,372−2,415; p < 0,0001).

Závěr

Kombinovaný čas do selhání léčby v krizotinibové skupině byl signifikantně delší než v alektinibové skupině, nicméně nebyl prokázán benefit v podobě delšího OS při sekvenční terapii krizotinib − alektinib.

(mir)

Zdroj: Ito K., Yamanaka T., Watanabe S. et al. The impact of sequential therapy of crizotinib followed by alectinib: real-world data analysis of 840 ALK-inhibitor naïve patients with NSCLC harboring ALK-rearrangement (WJOG9516L). J Clin Oncol 2019; 37 (suppl.): abstract 9038.



Štítky
Onkologie Pneumologie a ftizeologie Laboratoř
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#