Pacienti s pokročilým karcinomem plic se specifickými mutacemi mohou profitovat z cílené léčby inhibitory tyrosinkináz. Následující text přináší stručný souhrn doporučeného postupu molekulární diagnostiky nádorů plic.
Které geny by měly být rutinně testovány u nádorů plic?
Už od roku 2013 doporučuje expertní panel amerických odborných společností testovat všechny pacienty s pokročilým adenokarcinomem na často se vyskytující (prevalence nejméně 1 %) aktivační mutace v genu EGFR a dále na přestavby v genu ALK. Od roku 2018 experti doporučují tyto pacienty dále testovat i na přítomnost mutací v genu ROS1. V případě, že je k dispozici dostatek materiálu, doporučuje se v rámci rozšířeného panelu testovat dále mutace v genech BRAF, MET, RET, HER2 a KRAS.
U kterých pacientů vyšetření provést?
Podle doporučení expertního panelu českých onkologů a pneumologů by se mutace EGFR a ALK měly automaticky vyšetřovat u nemocných s diagnózou adenokarcinomu, nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) – spíše adenokarcinomu, adenoskvamózního karcinomu a dále nespecifikovaného NSCLC (NSCLC NOS). U skvamózního karcinomu se vyšetření provádí na vyžádání lékaře. Mutace ROS1 se testují u pacientů s NSCLC na vyžádání onkologa v případě, že je pro pacienta dostupná cílená léčba.
Jakým způsobem testování provádět?
- Mutace v genu EGFR je třeba testovat molekulárně biologickými metodami. Stanovení celkového proteinu pomocí imunohistochemie (IHC) nebo fluorescenční in situ hybridizace (FISH) nemá vzhledem k charakteru mutací význam. Metoda, která se k testování používá, musí detekovat jak aktivační mutace, tak i mutace podmiňující rezistenci k cílené léčbě. Testování by mělo probíhat v laboratoři, která se účastní etablovaného programu externího hodnocení kvality.
- Přestavby v genu ALK se primárně vyšetřují metodou IHC, nejednoznačné případy se potvrzují pomocí FISH.
- Vyšetření mutací v genu ROS1 se provádí pomocí IHC a všechny IHC-pozitivní výsledky musejí být ověřeny metodou FISH.
Závěr
Molekulární diagnostika je v péči o pacienty s nádory plic stále důležitější, neboť umožňuje identifikovat nemocné, kteří výrazně profitují z cílené léčby.
(este)
Zdroje:
- Lindeman N. I., Cagle P. T., Aisner D. L. et al. Updated molecular testing guideline for the selection of lung cancer patients for treatment with targeted tyrosine kinase inhibitors: Guideline from the College of American Pathologists, the International Association for the Study of Lung Cancer, and the Association for Molecular Pathology. J Thorac Oncol 2018; 13 (3): 323–358, doi: 10.1016/j.jtho.2017.12.001.
- Prausová J., Petruželka L., Svoboda M. a kol. Pravidla pro prediktivní testování solidních nádorů – přehled indikací a metod. Dostupné na: www.linkos.cz/ceska-onkologicka-spolecnost-cls-jep/spoluprace-cos/dohody-s-platci-pece/pravidla-pro-prediktivni-testovani-solidnich-nadoru-prehled-indikaci-a-metod-1
- Černovská M., Dundr P., Fínek J. a kol. Interdisciplinární konsenzus prediktivního molekulárně genetického vyšetřování NSCLC 2016. Hradec Králové, 2. 12. 2016. Dostupné na: www.pneumologie.cz/upload/1481034390.pdf
