Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    Mindwell v ordinaci praktického lékaře
    „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/37
    Zkušenosti s Ovosanem v onkologii
    5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
    Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje
    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?
    INFOGRAFIKA: Nově dostupná galenická forma vitaminu D₃ pro snadné užívání

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Prof. Eva Topinková: Nevadí, že pacient užívá sedm léků. Problém je, když některé nepotřebuje
    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Z medicíny

Prediktivní diagnostika NSCLC: Jaké jsou standardy v roce 2020?

Téma: Genetický profil a léčba NSCLC
14. září 2020
6 min čtení

Současná diagnostika a nové léčebné metody u některých solidních nádorů velmi názorně ilustrují, jak obrovský skok udělala medicína v posledních 10–15 letech. Pro kvalifikované rozhodování o volbě optimální onkologické léčby je tak na patologa kladeno stále více požadavků. Doby, kdy v patologické diagnostice nádorů postačovalo stanovení vlastní diagnózy (typu nádoru), grade a stadia TNM, jsou nenávratnou minulostí.

prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D.
Fingerlandův ústav patologie LF UK a FN Hradec Králové

Reklama

Úvod

Současná diagnostika a nové léčebné metody u některých solidních nádorů velmi názorně ilustrují, jak obrovský skok udělala medicína v posledních 10–15 letech. Pro kvalifikované rozhodování o volbě optimální onkologické léčby je tak na patologa kladeno stále více požadavků. Doby, kdy v patologické diagnostice nádorů postačovalo stanovení vlastní diagnózy (typu nádoru), grade a stadia TNM, jsou nenávratnou minulostí. Součástí vyšetření mnoha různých nádorů je dnes stanovení řady dalších parametrů –⁠ morfologických, imunohistochemických i molekulárně genetických, které klinickému lékaři slouží jako prognostické a zejména prediktivní markery. Zatímco prognostický marker nám poskytuje informaci o vyhlídkách (prognóze) nemocného, tedy jak se bude onemocnění u konkrétního pacienta pravděpodobně chovat, prediktivní marker předpovídá (predikuje), která léčba bude pro daného pacienta nejvhodnější.

Reklama

V onkologii se v posledních dekádách prosadil koncept tzv. personalizované terapie –⁠ tedy správné léčby určené správnému pacientovi ve správné chvíli. Tento koncept vychází ze skutečnosti, že neexistují dva identičtí pacienti se dvěma identickými nádorovými onemocněními, a proto je nutné hledat pro každého jednotlivého pacienta optimální nastavení léčby. S rozšiřujícím se poznáním v oblasti etiopatogeneze nádorových onemocnění však narůstá nejistota, co je tou nejsprávnější léčbou pro konkrétního pacienta nebo kolik vyšetření a prediktivních testů je třeba použít, abychom měli jistotu, že nemocnému opravdu nabízíme na míru ušité léčebné řešení, které mu zajistí v rámci možností maximální klinický benefit a současně minimalizuje nežádoucí účinky, jež s sebou každá léčba přináší. Pomoc v tomto dilematu přinášejí vedle klinických vyšetření právě také výsledky prediktivních vyšetření prováděných v laboratořích molekulární patologie.

Prediktivní diagnostika u maligních nádorů je jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí diagnostické patologie a slouží ke zpřesňování a lepšímu cílení léčby nádorových onemocnění. Principiálně spočívá v detekci znaků ve tkáni, resp. v nádorových buňkách, jejichž přítomnost je jedním ze zcela zásadních faktorů rozhodujících o tom, který typ systémové terapie je pro daného pacienta optimální, tj. s nejlepší nadějí na efekt léčby a současně s minimalizací rizika vzniku nežádoucích účinků. Tyto prediktivní znaky mohou mít povahu abnormálně exprimovaných nebo naopak chybějících proteinů, přestaveb genů či bodových mutací.

Koncepce cílené léčby vychází z předpokladu, že v patogenezi některých nádorů hraje zásadní roli unikátní genetická alterace (mutace, genová přestavba či amplifikace genu), označovaná jako somatická řídicí mutace (driver mutation). Ta je zodpovědná za aktivaci některé ze signálních drah, což vyústí v nekontrolovaný buněčný růst, invazivnost apod. Schematicky lze říci, že pokud je možné nějakým lékem tuto signální dráhu zablokovat, je buněčná proliferace zpomalena nebo zcela zastavena a tím je potlačen růst nádoru. Mutace, které lze takto léčebně ovlivnit, se označují jako drugable mutations (český ekvivalent by mohl být „cílitelné“ či „lékem zasažitelné“ mutace).

Karcinom plic –⁠ heterogenní skupina nádorů

Jen málokterá oblast patologie prodělává v poslední době tak dynamický rozvoj jako klasifikace nádorů plic. S rozvojem cílené biologické léčby stoupá význam detailní klasifikace karcinomu plic na molekulární úrovni. Nasazení této terapie je bezpodmínečně závislé na histologické typizaci nádoru patologem a následném stanovení prediktivních markerů. Zpřesňování klasifikace ve skupině tzv. nemalobuněčných karcinomů plic (NSCLC) je zásadním předpokladem identifikace pacientů vhodných pro jednotlivé druhy protinádorové léčby. Oba dva přístupy –⁠ tj. přesné morfologické zařazení nádoru i průkaz specifických genetických změn –⁠ si navzájem nekonkurují, ale naopak se velmi vhodně doplňují. Konkrétně, v případě nemalobuněčných karcinomů plic je klinicky relevantní identifikace mutací genu EGFR (a to jak mutací tzv. aktivačních, tak rezistentních), přestavby genů ALK a ROS1 a potenciálně i dalších mutací (např. BRAF, KRAS či HER2 nebo fúze genů RET či NTRK).

Jaká prediktivní vyšetření by tedy měla být standardem u všech nemocných s neoperabilním nebo metastatickým nemalobuněčným karcinomem plic v roce 2020? Odpověď na tuto otázku se bude lišit podle toho, o jaký konkrétní typ NSCLC se jedná. Bez stanovené morfologické diagnózy NSCLC totiž nelze racionálně indikovat molekulárně genetická vyšetření. U nemocných s neskvamózním karcinomem (tato „neoficiální“, avšak v klinické terminologii často používaná kategorie zahrnuje zejména 2 skupiny nádorů –⁠ adenokarcinomy a jim příbuzné jednotky /nádory s alespoň parciální žlázovou diferenciací/ a nediferencované karcinomy řazené do kategorie NSCLC NOS /not otherwise specified/) je indikované reflexní –⁠ tedy automatické –⁠ molekulárně genetické vyšetřování všech markerů využitelných v současnosti pro cílenou léčbu, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění; jsou to jmenovitě mutace EGFR a přestavba genu ALK a ROS1. U karcinomů skvamózních (také označovaných jako dlaždicobuněčné či epidermoidní) je výskyt výše uvedených mutací tak vzácný, že reflexní testování není opodstatněné (náklady na identifikaci mutace by byly naprosto nepřiměřené). I u těchto nádorů lze ovšem samozřejmě vyšetření provést na vyžádání ošetřujícího onkologa –⁠ děje se tak zejména u pacientů, kteří z nějakého důvodu nezapadají do typického klinického obrazu dlaždicobuněčného karcinomu (např. mladí pacienti, nekuřáci).

Vyšetření EGFR

EGFR je transmembránový receptor kódovaný genem na 7. chromosomu, jehož aktivace vazbou ligandu vede ke spuštění intracelulární signální kaskády. V konečném důsledku dojde k ovlivnění exprese genů vedoucí k buněčné proliferaci. Terapie inhibitory tyrosinkinázy receptoru epidermálního růstového faktoru (erlotinib, gefitinib, afatinib) je indikovaná k léčbě nemocných primárním plicním adenokarcinomem s aktivujícími mutacemi EGFR, četnost se v české populaci pohybuje mezi 10–15 %.

Vyšetření mutací EGFR se provádí v DNA izolované z nádorové tkáně pomocí různých modifikací technologie PCR (nejčastěji real-time PCR), využít lze i metodu sekvenování nové generace (NGS –⁠ next generation sequencing).

Materiálem potenciálně použitelným pro molekulárně-genetické vyšetření je jakýkoliv materiál vhodný pro morfologickou diagnózu, tedy vzorek jak cytologický, tak histologický. Podmínkou je přítomnost dostatečného množství (absolutního i relativního) nádorových buněk ve vzorku.

Vyšetření ALK a ROS1

Relativně malou podskupinu adenokarcinomů plic představují nádory, jejichž vznik je patogeneticky dáván do souvislosti s přestavbou genu anaplastické lymfomové kinázy (ALK). U karcinomu plic dochází k inverzi genu ALK a jeho fúzi s různými partnery, nejčastěji se vznikem fúzního genu EML4/ALK. Přestavba genu ALK není častá, dle literárních údajů připadá na < 5 % všech NSCLC. Velmi podobná je situace u nádorů s přestavbou genu ROS1. I zde dochází k intrachromosomovým zlomům a spojení genu ROS1 s různými fúzními partnery. Nádorů vykazujících pozitivitu ROS1 je ještě méně než nádorů ALK-pozitivních, jejich zastoupení se pohybuje mezi 1 a 2 %.

Z výše uvedeného vyplývá, že klíčovým bodem pro cílenou léčbu inhibitory ALK či ROS1 je optimální způsob identifikace pacientů vhodných pro tento typ terapie. Vyšetření se v současné době provádí v první řadě imunohistochemicky –⁠ tedy detekcí abnormálně zvýšeně exprimovaných proteinů ALK a ROS1. V případě ALK stačí jasná pozitivita imunohistochemie pro indikaci inhibitorů ALK a metodou fluorescenční in situ hybridizace (FISH) se ověřují jen případy se sporným či nejednoznačným imunohistochemickým výsledkem. V případě imunohistochemické pozitivity ROS1 je vyžadováno ověření pomocí FISH u všech pozitivních případů, pokud má být zahájena cílená léčba.

NGS vyšetření

V případě NSCLC, zejména pak neskvamózních karcinomů, existuje řada nádorů, které obsahují i další řídicí mutace nebo přestavby genů –⁠ příklady jsou zmíněny v úvodu textu. Zásadním problémem však je, že velikost podskupin s jednotlivými mutacemi, jejichž výskyt je zpravidla vzájemně se vylučující, je většinou velice malá a často se frekvence jednotlivých mutací pohybuje pod 1 % ze všech neskvamózních karcinomů. Identifikace těchto nádorů (respektive jednotlivých mutací v nádorech) je tak při použití tradičního přístupu se sekvenční detekcí jednotlivých markerů velmi obtížná a náročná jak na množství tkáně, jež musí být k dispozici, tak na finanční zajištění testování. Pokud totiž bude mutace přítomná v 1 % nádorů a náklady na test budou představovat 7000 Kč (běžná cena prediktivního testu PCR), znamená to, že na nalezení jednoho pozitivního případu je nutno otestovat 100 nádorů a náklady na jeho identifikaci dosáhnou 3/4 milionu korun.

Jediným způsobem jak tyto vzácné mutace identifikovat je proto paralelní testování mnoha genových alterací současně –⁠ tento požadavek splňuje technologie masivního paralelního testování (známá jako sekvenování nové generace –⁠ NGS). Tímto přístupem lze za cenu jednoho vyšetření otestovat až několik desítek potenciálně terapeuticky využitelných mutací. Limitací tohoto přístupu jsou –⁠ kromě dostupnosti cílené léčby pro jednotlivé mutace –⁠ vyšší náklady na test, jež odpovídají zhruba 50 tisícům Kč na 1 pacienta, vyšší nároky na množství materiálu (ovšem pouze srovnáváme-li jej s vzorkem potřebným pro provedení 1 testu PCR; při provádění více testů by byla situace opačná) a delší doba odezvy –⁠ výsledek testování je v optimálním případě dostupný za 3 týdny, zatímco při testování např. jen EGFR je výsledek k dispozici zpravidla do 5 pracovních dnů. Přes uvedené limitace doporučují mezinárodní guidelines zavedení NGS jako plošné metody testování NSCLC pro možnost detekce řady minoritních či vzácných mutací a obdobný vývoj lze velmi brzy očekávat i v České republice.

Vyšetření PD-L1

Jiná je situace u prediktivního vyšetření pro indikaci imunoterapie, tj. léčby pomocí inhibitorů imunitních kontrolních bodů (immune checkpoint), což jsou léky ovlivňující interakci mezi molekulami PD-1 a PD-L1. Zde je nezbytné před zahájením imunoterapie v 1. linii systémové léčby provedení vyšetření exprese proteinu PD-L1 v nádorových buňkách. Vyšetření se provádí opět imunohistochemicky reflexně, v tomto případě však nikoliv pouze u neskvamózních karcinomů, ale rovněž u karcinomů dlaždicobuněčných.

Na rozdíl od genových alterací nelze vyšetření PD-L1 nahradit např. metodou NGS a i nadále zde zůstane imunohistochemie zlatým standardem. Pro toto vyšetření je proto nezbytný materiál, který lze zpracovat histologicky –⁠ tedy buď tkáňový vzorek (optimálně), nebo alespoň cytologický materiál (např. z endobronchiální ultrasonografie –⁠ EBUS) zpracovaný metodou cytobloku. Vyšetření PD-L1 v cytologických nátěrech je zatíženo neúnosnými artefakty, a proto se neprovádí.

Závěr

Základem moderní diagnostiky nádorových lézí plic je –⁠ podobně jako v jiných oblastech medicíny –⁠ úzká spolupráce multioborového týmu, jehož nedílnou součástí je patolog. Standardem vyšetření u všech nemocných, kteří jsou potenciálními kandidáty systémové léčby, by mělo v současnosti být otestování mutací genu EGFR, přestavby genů ALK a ROS1 a vyšetření exprese PD-L1. Základem pro prediktivní testování je správná morfologická typizace každého NSCLC, protože od histologického typu se odvíjí indikace prediktivních testů. Zatímco první tři uvedené markery jsou testovány reflexně u neskvamózních karcinomů a dále na vyžádání onkologem u nemocných s dlaždicobuněčným karcinomem, vyšetření PD-L1 se provádí reflexně u všech NSCLC bez ohledu na histologický subtyp.

Prediktivní testování NSCLC musí probíhat zásadně na pracovištích patologie, která se na tento typ vyšetření specializují –⁠ jedná se o síť tzv. referenčních laboratoří, jejichž seznam je uveden na webových stránkách Společnosti českých patologů ČLS JEP (www.patologie.info) i České onkologické společnosti ČLS JEP (www.linkos.cz). Vyšetření v této síti laboratoří garantuje, že molekulární test bude optimálně indikován a jeho výsledek správně interpretován v kontextu komplexního morfologického nálezu.

Tagy:

OnkologiePneumologie a ftizeologieLaboratoř

Populární články

Z medicíny
Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

9. prosince 2025
9. prosince 2025
Národní portál adiktologického screeningu (NPAS) byl představen na půdě pracoviště, které za ním stojí −⁠ na Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze. Jak mohou pomocí jeho nabídky zdravotníci splnit svou zákonnou povinnost a co jim k tomu web nabízí?
Z medicínyTechnologie
VIDEO: Terénní tým ECMO zachraňuje životy přímo v pražských ulicích

VIDEO: Terénní tým ECMO zachraňuje životy přímo v pražských ulicích

30. prosince 2025
30. prosince 2025
Náhlá srdeční smrt představuje jednu z nejčastějších příčin úmrtí. Pro přežití pacientů je stěžejní kvalitně nastavený systém přednemocniční a časné nemocniční péče. Specializovaný tým ECPR (extrakorporální kardiopulmonální resuscitace) pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) nově dokáže pacienta se srdeční zástavou rychleji napojit na mimotělní oběh přímo na ulici. Podívejte se, jak takový zásah v praxi vypadá.
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicíny
Nostiriazyn – spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Nitrofurantoin patří mezi ověřené možnosti léčby akutních nekomplikovaných infekcí dolních močových cest. Krátkodobé režimy vykazují dobrou klinickou účinnost, příznivý bezpečnostní profil a nízké riziko rozvoje rezistence. Forma s řízeným uvolňováním k tomu přidává dávkování jen 2× denně a lepší gastrointestinální snášenlivost.
Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Při příležitosti letošního Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), který připadá na 19. listopad, zástupci českých pneumologů otevřeli nové téma –⁠ nebezpečný překryv onemocnění s obstrukční spánkovou apnoí (OSA). Ač má tato kombinace silně negativní vliv na prognózu, je u ní patrná dlouhodobá poddiagnostikovanost.

Související

Z medicíny
Mindwell v ordinaci praktického lékaře

Mindwell v ordinaci praktického lékaře

19. listopadu 2026
19. listopadu 2026
Lidé s úzkostnými a depresivními poruchami se často nejdříve obracejí na svého praktického lékaře –⁠ a mnohdy přicházejí primárně s tělesnými potížemi. Praktik pacienta zná, pečuje o něj dlouhodobě, a může proto změny v jeho stavu zachytit včas. Jak tedy psychické obtíže v ordinaci co nejdříve rozpoznat, na čem stojí model sdílené a odstupňované péče a kdy může být vhodným prvním krokem terapeutem vedený digitální program založený na kognitivně-behaviorální terapii?
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/37

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/37

18. listopadu 2026
18. listopadu 2026
Ukazují nové listopadové „jednohubky“, co nás čeká v budoucnu? Vymýšlejí si pacienti symptomy, jen aby dostali předpis na antibiotika? Čeká nás něco nového v léčbě hypertriglyceridémie či obstrukční spánkové apnoe? A jak máme přistupovat k syndromu suchého oka?
Z medicíny
Zkušenosti s Ovosanem v onkologii

Zkušenosti s Ovosanem v onkologii

16. listopadu 2026
16. listopadu 2026
Dlouhodobé přežití pacientky, u níž byl během těhotenství diagnostikován glioblastom, přináší otázky týkající se průběhu léčby i interpretace individuálních zkušeností. Během standardní onkologické terapie užívala také doplněk stravy Ovosan. Co lze z tohoto příběhu a dalších pacientských sdělení vyvozovat a jaké údaje jsou potřebné k posouzení případného přínosu jeho souběžného užívání?
Z medicíny
5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika

5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika

16. listopadu 2026
16. listopadu 2026
Princip rané péče, který je tématem letošního Světového dne diabetu připadajícího na 14. listopadu, znamená u diabetika nečekat na rozvoj izolovaných zdravotních problémů, ale vnímat pacientova rizika komplexně a zasáhnout dříve, než dojde k orgánovému poškození. Nabízíme výběr 5 článků, jež vyšly na našem webu a toto téma rozvíjejí v různých směrech diabetologické péče.
Z medicíny
OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

13. listopadu 2026
13. listopadu 2026
O umírání a smrti často začínáme hovořit až ve chvíli, kdy se nemocnému krátí čas. Jak poznat, že pacient vstupuje do závěru života? Kdy se léčba stává nepřiměřenou? A proč paliativní péče rozhodně neznamená rezignaci? Vybrali jsme 3 ukázky z videorozhovoru s vedoucím konziliárního týmu paliativní péče ve FN Brno a vedoucím Ústavu paliativní a podpůrné péče LF MU v Brně doc. MUDr. Janem Maláskou, Ph.D.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
Reklama

Doporučujeme

Z medicíny
Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

9. prosince 2025
9. prosince 2025

VIDEO: Terénní tým ECMO zachraňuje životy přímo v pražských ulicích

30. prosince 2025
30. prosince 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Z medicíny
Nostiriazyn – spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Z medicíny
Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026
Z medicíny
Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026

První přípravek pro prevenci atak HAE cílený na FXIIa stačí podávat 1× za měsíc

Téma: Hereditární angioedém25. listopadu 2025
Téma: Hereditární angioedém25. listopadu 2025

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Z medicíny
Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

9. prosince 2025
9. prosince 2025
Z medicíny
Nostiriazyn – spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025
Z medicíny
Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026

VIDEO: Terénní tým ECMO zachraňuje životy přímo v pražských ulicích

30. prosince 2025
30. prosince 2025

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025

První přípravek pro prevenci atak HAE cílený na FXIIa stačí podávat 1× za měsíc

Téma: Hereditární angioedém25. listopadu 2025
Téma: Hereditární angioedém25. listopadu 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Reklama
proLékaře.cz
Téma
Genetický profil a léčba NSCLC
Přihlásit