Onkologičtí pacienti jsou ohroženi hyperkoagulačním stavem, ale intrakraniální krvácení je častou komplikací primárního mozkového nádoru nebo mozkových metastáz. Indikace léčiv zasahujících do procesu krevního srážení tak musí být založena na pečlivém posouzení přínosů a rizik. Například několik studií již potvrdilo, že systémová expozice antikoagulanciím významně nezvyšuje riziko nitrolebního krvácení u pacientů s maligními lézemi v CNS, a tak je u nich léčba žilních tromboembolických komplikací založena na podání antikoagulancií stejně jako u jiných nemocných.
Mnozí pacienti s nádorovým onemocněním potřebují z důvodu komorbidit užívat rovněž antiagregancia (protidestičková léčiva), jako jsou kyselina acetylsalicylová (ASA) a antagonisté receptoru P2Y12 (např. klopidogrel či tikagrelor). Je dobře zdokumentováno, že u obecné populace antiagregancia mírně zvyšují riziko krvácení do trávicího traktu, ale ohledně krvácení do CNS se zatím nedospělo k jednoznačnému závěru. Jak je to s jejich bezpečností specificky u pacientů s mozkovými metastázami tedy donedávna nebylo vůbec známo.
Zajímavá zjištění přinesla studie týmu z prestižních bostonských pracovišť (Harvard Medical School, její fakultní nemocnice Beth Israel Deaconess Medical Center a Dana-Farber Cancer Institute). Výzkumníci provedli retrospektivní studii, do které zařadili data 392 pacientů s mozkovými metastázami. Z nich 134 začalo s užíváním protidestičkových léčiv v době 1 měsíce před stanovením onkologické diagnózy nebo kdykoliv po něm. Každému takovému pacientovi byla přiřazena srovnatelná kontrola bez antiagregační léčby.
Nejčastější diagnózou ve zkoumané kohortě byly nádory plic − u 74,0 % nemocných byl diagnostikován nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC), u dalších 9,9 % malobuněčný karcinom plic (SCLC). Pacienti s antiagregační léčbou užívali nejčastěji ASA v monoterapii (86,6 %), duální antiagregaci ASA + klopidogrel jich mělo nasazenou 9,0 % a 23,1 % dostávalo zároveň antiagregancia a antikoagulancia (většina enoxaparin, méně často xabany).
Studie přinesla následující poznatky:
V podskupině pacientů s NSCLC byly výsledky velmi podobné, např. míra výskytu nitrolebního krvácení po 1 roce dosáhla 17,0 % u pacientů užívajících antiagregancia a 18,6 % v kontrolní skupině (p = 0,95).
Antiagregační léčby se u pacientů s mozkovými metastázami není nutné přehnaně obávat. Zjištění z retrospektivní studie bostonských autorů podporují možnost podání protidestičkových léčiv u těchto pacientů v indikovaných případech. A ačkoliv se ve zkoumané kohortě jevila jako bezpečná dokonce i kombinace antiagregancií s antikoagulancii, tento předpoklad je nezbytné potvrdit dalším klinickým výzkumem.
(jam)
Zdroje:
1. Miller E. J., Patell R., Uhlmann E. J. et al. Antiplatelet medications and risk of intracranial hemorrhage in patients with metastatic brain tumors. Blood Adv 2022; 6 (5): 1559−1565, doi: 10.1182/bloodadvances.2021006470.
2. Quant Lee E., Wen P. Y. Treatment and prevention of venous thromboembolism in patients with brain tumors. UpToDate, 2022 May 17. Dostupné na: www.uptodate.com/contents/treatment-and-prevention-of-venous-thromboembolism-in-patients-with-brain-tumors
