Lorlatinib u pacientky s meningeální karcinomatózou – kazuistika
Prognóza pacientů s karcinomatózou mozkových plen je nepříznivá. Následující kazuistika ukazuje, jak cílený mechanismus účinku a optimální prostup léčiva do centrálního nervového systému (CNS) dokáže pacientům nejen rychle ulevit od neurologických potíží spojených s infiltrací mening, ale i prodloužit jejich přežití.
Postižení mozkových plen
Maligní infiltrace mening postihuje 4–15 % pacientů se solidními nádory, nejčastější je u karcinomů plic, prsu, gastrointestinálního traktu a maligního melanomu. Karcinomatóza se může vyskytnout v míšním úseku mozkových plen, intrakraniálně nebo současně v obou částech. Klinický obraz je proto velmi rozmanitý. Nejčastěji se objevují bolesti hlavy, poruchy vidění, řeči a vědomí, ale i změny chování, radikulopatie, motorické potíže nebo inkontinence. Stav obvykle rychle progreduje. Bez léčby se medián přežití pohybuje v rozmezí 4‒6 týdnů. S využitím intratekální chemoterapie a/nebo radioterapie je možné přežití prodloužit, ale pouze o několik měsíců.
Cílená léčba
U nádorů, u nichž byl identifikován molekulárně patologický cíl, rozšiřují možnosti léčby cílená léčiva, zvláště pokud byla přímo designována k dobrému průniku do CNS. Jedním z takových léčiv je inhibitor kinázy anaplastického lymfomu (ALK) 3. generace lorlatinib. Mutace genu pro ALK je prokázána u 3‒5 % nemalobuněčných karcinomů plic (NSCLC). Bylo tomu tak i u pacientky, jejíž léčbu přiblížili ve své kazuistice publikované v časopisu Medicine s pneumologové z nemocnice v japonském Fukui.
Popis případu
55leté nekuřačce byl diagnostikován plicní adenokarcinom s pozitivitou mutace ALK (cT3N3M1b, stadium IVA). V době stanovení diagnózy pacientka neměla metastázy v CNS. V 1. linii užívala alektinib (600 mg/den), na který onemocnění zareagovalo částečně. 20 měsíců od zahájení léčby byla prokázána progrese a byl nasazen brigatinib (180 mg/den). Nejlepší dosaženou odpovědí byla opět částečná remise.
30 měsíců od zahájení léčby brigatinibem se u nemocné projevila diplopie a těžká porucha vědomí. Vyšetření likvoru a zobrazení CNS pomocí magnetické rezonance (MRI) potvrdily karcinomatózu mening v oblasti cerebella. Ve 3. linii léčby byl nasazen lorlatinib (100 mg/den). Neurologické příznaky se výrazně zlepšily a po 3 měsících zcela vymizela i ložiska sycení na MRI skenech mozku. Po 8 měsících léčby byla pacientka bez obtíží a bez progrese onemocnění.
Závěr
Lorlatinib byl vyvinut tak, aby byl dobře účinný u ALK-pozitivního NSCLC po selhání inhibitorů ALK 1. a 2. generace a zároveň aby byl schopen dosahovat optimálních koncentrací v CNS. Obě tyto jeho vlastnosti jsou v onkologické praxi vysoce potřebné a nabízejí možnost efektivní léčby pacientů s metastatickým postižením CNS.
(jam)
Zdroje:
1. Janků F., Petruželka L. Diagnostika a léčba karcinózy mening u solidních nádorů. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 2007; 70/103 (1): 23‒29.
2. Nakashima K., Demura Y., Kurokawa K. et al. Successful treatment with lorlatinib in a patient with meningeal carcinomatosis of ALK-positive non-small cell lung cancer resistant to alectinib and brigatinib. Medicine (Baltimore) 2021; 100 (39): e27385, doi: 10.1097/MD.0000000000027385.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.