Cílené sekvenování DNA pomáhá najít cílenou léčbu pro pacienty s NSCLC

Změny v genomu a cílená léčba NSCLC

Pokroky ve studiu změn genomu při NSCLC umožnily zcela změnit koncept léčby tohoto onemocnění. Cílená léčba inhibitory receptoru epidermálního růstového faktoru (EGFR), inhibitory tyrosinkináz (TKI) a kinázy anaplastického lymfomu (ALK) se stala namísto chemoterapie standardem léčby u pacientů s genetickými změnami, na které je možné terapii zacílit. Mutace v genech EGFR a ALK se nyní rutinně testují před zahájením léčby NSCLC.

Velmi efektivní přístup při odhalování mnohočetných genomových změn přinesl rozvoj technik sekvenování nové generace (NGS). Citlivost NGS při detekci somatických mutací u nádorových onemocnění je ve srovnání s klasickým molekulárním testováním vyšší a umožňuje odhalit i změny, které rutinní testování není schopno detekovat. Dosud však nejsou k dispozici důkazy o tom, že využití NGS skutečně zlepšuje výsledky léčby u pacientů s NSCLC. V úvahu je třeba vzít i vysokou cenu celogenomového sekvenování.

Autoři prezentované studie se proto rozhodli provést retrospektivní analýzu kohorty pacientů, u nichž bylo provedeno cílené sekvenování panelu genů souvisejících s nádorovým onemocněním v podmínkách běžné klinické praxe.

Metodika studie

Do analýzy byla zahrnuta data 209 pacientů s NSCLC, u kterých se při rutinním molekulárním testování neprokázaly žádné změny v genech EGFR ani ALK a u nichž bylo poté provedeno sekvenování DNA technikou NGS. Sekvenován byl panel 380 genů souvisejících s nádorovými onemocněními.

Medián věku pacientů byl 59 let, 46 % nemocných nikdy nekouřilo. 93,3 % nemocných mělo adenokarcinom, 2,9 % pleomorfní karcinom, 1,9 % dlaždicobuněčný karcinom, 0,5 % sarkomatoidní karcinom a u 1,4 % pacientů se jednalo o špatně diferencovaný nádor.

Výsledky

Sekvenování DNA odhalilo u 31 % pacientů změny genomu, na které je možné cílit léčbu. Jednalo se o mutace v genech EGFR, BRAF, MET nebo ERBB2 a dále fúze ALK, ROS1 nebo RET. Ze 64 pacientů se změnami, na které je možné cílit terapii, dostalo 28 nemocných odpovídající léčbu (v 15 případech anti-EGFR, 3× anti-ALK, 1× anti-ROS, 8× anti-RET a 1× anti-BRAF).

Byly pozorovány signifikantní rozdíly v celkovém přežití (OS) pacientů beze změn umožňujících cílenou léčbu (OS 20,1 měsíce) a nemocných se změnami, na něž je možné cílit léčbu, kteří však nebyli léčeni cílenou terapií (OS 17,1 měsíce), oproti pacientům léčeným cílenou terapií (OS 66,2 měsíce; p < 0,001).

Závěr

Cílené sekvenování DNA může některým nemocným s NSCLC umožnit lepší přístup k léčbě. Pacienti, jimž rutinní testy mutací EGFR a ALK vyšly negativně, mohou přesto významně profitovat z cílené léčby na základě sekvenování širšího panelu genů.

(este)

Zdroj: Byeon S., Lee B., Park W.-Y. et al. Benefit of targeted DNA sequencing in advanced non-small-cell lung cancer patients without EGFR and ALK alterations on conventional tests. Clin Lung Cancer 2020; 21 (3): e182–e190, doi: 10.1016/j.cllc.2019.11.006.