Alektinib je vysoce selektivní perorální inhibitor tyrosinkinázy ALK a RET, který v in vitro i in vivo studiích prokázal účinnost vůči mutovaným formám ALK, včetně mutací vedoucích k rezistenci nádorových buněk vůči krizotinibu. Podle preklinických dat alektinib prostupuje přes hematoencefalickou bariéru a dostává se do CNS. V České republice je schválen v monoterapii jako 1. linie léčby dospělých pacientů s pokročilým ALK+ NSCLC a jako léčba u pacientů s pokročilým ALK+ NSCLC po předchozí léčbě krizotinibem.
Krizotinib je selektivním perorálním inhibitorem tyrosinkinázy ALK a jejích onkogenních forem (specificky mutované nebo fúzní formy ALK) a ROS1. V České republice je schválen jako 1. linie léčby u pacientů s pokročilým ALK+ NSCLC, u nemocných s již dříve léčeným pokročilým ALK+ NSCLC a u pacientů s pokročilým ROS1+ NSCLC.
Do randomizované klinické studie fáze III J-ALEX byli zařazeni dospělí pacienti s ALK+ NSCLC, kteří dříve nebyli léčeni inhibitory ALK. Účastníci byli randomizováni v poměru 1 : 1 k léčbě alektinibem v dávce 300 mg 2× denně (103 pacientů) nebo krizotinibem v dávce 250 mg 2× denně (104 pacientů). Stratifikační faktory zahrnovaly výkonnostní status dle ECOG, klinické stadium onemocnění a linie léčby (někteří z pacientů absolvovali před zařazením do studie jeden cyklus chemoterapie, jiní nepodstoupili systémovou léčbu).
Primárním sledovaným parametrem byla doba přežití bez progrese onemocnění (PFS) hodnocená zaslepeným nezávislým průzkumem (IRF – blinded independent review facility). Sekundárními parametry byly celkové přežití, míra objektivní odpovědi (ORR) na léčbu a její bezpečnost.
Medián doby sledování činil ve skupině léčené alektinibem 42,2 měsíce, ve skupině léčené krizotinibem to bylo 42,4 měsíce. Během této doby došlo k progresi onemocnění nebo k úmrtí u 54 % pacientů léčených alektinibem a 86 % pacientů léčených krizotinibem. Medián IRF-PFS dosáhl 34,1 měsíce ve skupině léčené alektinibem (95% interval spolehlivosti [CI] 22,1 − neodhadnuto) a 10,2 měsíce u pacientů léčených krizotinibem (95% CI 8,3−12,0). Finální poměr rizik (HR) pro PFS činil 0,37 (95% CI 0,26−0,52).
U pacientů s mozkovými metastázami v době zařazení do studie byl HR pro čas do progrese v CNS nebo do úmrtí 0,33 (95% CI 0,11−0,93), u pacientů bez přítomnosti metastáz v mozku činil HR 0,20 (95% CI 0,08−0,49). 77,9 % pacientů randomizovaných k léčbě krizotinibem dostávalo alektinib jako následující léčbu, krizotinib jako následující léčbu dostávalo 10,7 % pacientů randomizovaných iniciálně k léčbě alektinibem. Procento pacientů, u kterých se vyskytly nežádoucí příhody stupně 3−4, respektive nežádoucí příhody vedoucí k přerušení nebo ukončení léčby bylo nižší ve skupině pacientů léčených alektinibem (37 vs. 61 %, resp. 40 vs. 82 %, resp. 12 vs. 23 %).
Finální analýza PFS potvrdila superioritu alektinibu vůči krizotinibu v léčbě ALK+ NSCLC bez ohledu na přítomnost nebo nepřítomnost metastáz v mozku v době zahájení léčby. Alektinib má ve srovnání s krizotinibem výhodnější bezpečnostní profil. Výsledky analýzy celkového přežití budou publikovány na následujícím kongresu.
(alz)
Zdroje:
