PPI nezvyšují riziko kardiovaskulárních příhod u pacientů užívajících ASA v antiagregační terapii

30. 1. 2018

Inhibitory protonové pumpy (PPI) se pro svůj gastroprotektivní efekt často přidávají k chronické léčbě kyselinou acetylsalicylovou (ASA). Informace o možné farmakologické interakci obou léčiv, která by mohla vést ke snížení antiagregačního efektu ASA, tak vzbudila obavy. Ty se ovšem podle aktuálně publikovaných výzkumů nepotvrdily.

Úvod

Nízké dávky kyseliny acetylsalicylové (ASA) jsou Evropskou kardiologickou společností (ESC) doporučovány pro sekundární prevenci závažných kardiovaskulárních příhod (MACE – major adverse cardiovascular events) a úmrtí u pacientů s nemocí koronárních tepen. Tato léčba však současně zvyšuje riziko gastrointestinálního krvácení a dalších patologií horní části GIT.

Ke zmírnění rizik nebo k léčbě těchto komplikací je některým pacientům předepisován inhibitor protonové pumpy (PPI). Proto vzbudila pozornost data z preklinických studií ukazující na možnou farmakologickou interakci obou léčiv, která by znamenala snížené vstřebávání ASA a inaktivaci její molekuly.

Výsledky klinických studií zaměřených na možný snížený protidestičkový efekt ASA se však rozcházejí. Většina publikovaných prací navíc zahrnovala do sledované skupiny pacienty užívající kromě ASA i další antiagregační či antikoagulační léčbu, což mohlo vést ke zkreslení výsledků. Vyvstává tedy jednoznačná potřeba dalších a rozsáhlejších studií.

Metodika studie

Autoři z amerického Minneapolisu se ve své retrospektivní kohortové studii zaměřili na skupinu pacientů starších 40 let s diagnózou onemocnění koronárních tepen užívajících ASA. Nemocní užívající současně klopidogrel nebo jiné antiagregans či antikoagulans nebyli do studie zahrnuti. Údaje byly získávány z elektronické zdravotní dokumentace. Z 2011 pacientů zahrnutých ve studii jich celkem 295 užívalo současně PPI. 

Riziko MACE (kompozitního výstupu zahrnujícího infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu a perkutánní koronární intervenci) a celková mortalita ve spojení s užíváním či neužíváním PPI byly vyhodnocovány Coxovým modelem proporcionálních rizik se standardní adjustací na možné zkreslující proměnné. Výsledky byly ověřeny také analýzou s odstraněním ovlivňujících faktorů pomocí propensity score.

Výsledky

Průměrná doba sledování jedince ve studii činila 3,1 roku. Během této doby prodělalo MACE 294 pacientů: 63 (21,4 %) z probandů léčených PPI, 231 (13,5 %) z těch, kteří PPI neužívali. V adjustovaném modelu nebylo riziko MACE při léčbě PPI významně odlišné od rizika MACE bez této léčby (poměr rizik [HR] 1,32; 95 % interval spolehlivosti [CI] 0,8–2,4).

Rozdíl mezi oběma skupinami nebyl pozorován ani v oblasti celkové mortality. Po dobu sledování zemřelo z jakékoliv příčiny celkem 201 pacientů: 47 (15,9 %) z probandů léčených PPI a 154 (9 %) z těch, kteří PPI neužívali (HR 1,33; 95% CI 0,9–1,9).

Závěr

Studie nepřinesla žádné výsledky, které by nasvědčovaly tomu, že užívání inhibitorů protonové pumpy zvyšuje výskyt závažných kardiovaskulárních příhod nebo celkovou mortalitu u pacientů s onemocněním koronárních tepen léčených pouze kyselinou acetylsalicylovou.

(luko)

Zdroje:
1. Fortuna L. A., Pawloski P. A., Parker E. D., Trower N. K., Kottke T. E. Proton pump inhibitor use by aspirin-treated coronary artery disease patients is not associated with increased risk of cardiovascular events. Eur Heart J Cardiovasc Pharmacother 2016; 2 (1): 13–19, doi: 10.1093/ehjcvp/pvv036.
2. Vaduganathan M., Bhatt D. L. Aspirin and proton-pump inhibitors: interpreting the interplay. Eur Heart J Cardiovasc Pharmacother 2016; 2 (1): 20–22, doi: 10.1093/ehjcvp/pvv038.



Štítky
Gastroenterologie a hepatologie Interní lékařství Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se