Analýzy podskupin nám poskytují zajímavý a leckdy i překvapivý vhled do výsledků klinických studií. Mohou ukázat na skupinu pacientů, která z určité léčby profituje nejvíce, nebo naopak odhalit klinické charakteristiky, jež jsou prediktorem selhání terapie. To však není případ v září 2019 publikované subanalýzy studie ENGAGE AF-TIMI 48, která stratifikovala účastníky studie podle výše krevního tlaku. Ten totiž může zásadním způsobem ovlivnit jak riziko tromboembolických příhod, tak i riziko a závažnost krvácení – a právě tyto parametry byly zásadními ve studii ENGAGE, jež srovnávala bezpečnost a účinnost antikoagulační léčby edoxabanem a warfarinem u pacientů s fibrilaci síní.
Celkem 19 679 pacientů s nevalvulární fibrilací síní bylo rozděleno podle průměrného systolického a diastolického krevního tlaku (sTK a dTK) v průběhu celé doby sledování. Soubor nezahrnoval mj. pacienty, kteří měli v době randomizace nekontrolovanou hypertenzi (TK > 170/100 mmHg). Po adjustaci na řadu relevantních klinických charakteristik autoři zpětně hodnotili, zda měl krevní tlak pacientů vliv na jejich riziko centrální mozkové příhody (CMP) nebo systémové embolie a na riziko závažného krvácení dle stupnice TIMI (Thrombolysis In Myocardial Infarction), případně zda v tomto riziku hrála roli modalita antikoagulační terapie.
K CMP/systémové embolii docházelo výrazně častěji u pacientů se zvýšeným sTK (například pro sTK ≥ 150 mmHg bylo riziko více než 2× větší než při sTK 130–139 mmHg) i zvýšeným dTK (více než 2,3× vetší riziko při dTK ≥ 90 mmHg než při dTK 75–85 mmHg). Edoxaban snížil riziko CMP/systémové embolie více než warfarin, a to v celé skupině, nezávisle na výši sTK i dTK. Nezávisle na výši sTK dokonce snížil i riziko závažných krvácivých příhod včetně intrakraniálního krvácení, přestože byl hodnocen pouze vyšší dávkovací režim, tj. 60, eventuálně 30 mg edoxabanu 1× denně (studie ENGAGE zahrnovala i skupinu na dávkovacím režimu 30/15 mg, ten však není schválen pro klinické použití, a nebyl proto do této post hoc analýzy zahrnut). Vyšší bezpečnost edoxabanu oproti warfarinu se nejvýrazněji projevila ve skupině se zvýšeným dTK.
Vyšší účinnost edoxabanu v porovnání s warfarinem z hlediska prevence tromboembolických příhod u pacientů s nevalvulární fibrilaci síní byla konzistentní napříč celým spektrem systolického krevního tlaku. Stejně tak tomu bylo i s vyšší bezpečností co do rizika závažného krvácení, přičemž rozdíl oproti warfarinu byl nejvíce vyjádřen u pacientů se zvýšeným diastolickým tlakem.
(luko)
Zdroj: Park S., Bergmark B. A., Shi M. et al. Edoxaban versus warfarin stratified by average blood pressure in 19 679 patients with atrial fibrillation and a history of hypertension in the ENGAGE AF-TIMI 48 Trial. Hypertension 2019 Sep; 74 (3): 597–605, doi: 10.1161/HYPERTENSIONAHA.119.13138.
