Klinická studie ENSURE-AF (Edoxaban versus Warfarin in Subjects undergoing Cardioversion of Atrial Fibrillation) srovnávala antikoagulační léčbu edoxabanem oproti enoxaparinu/warfarinu u pacientů, kteří podstoupili elektrickou kardioverzi nevalvulární fibrilace síní. Přinášíme vám doplňkovou analýzu dat z této studie, hodnotící profily rizika cévní mozkové příhody (CMP) a krvácení.
Primárním cílem studie hodnotícím účinnost byl kompozitní parametr složený z incidence CMP, systémové embolie, infarktu myokardu a smrti z kardiovaskulárních příčin. Bezpečnost byla hodnocena pomocí souhrnného výskytu závažných a klinicky relevantních krvácivých příhod. Dále byl u skupiny léčené warfarinem sledován čas do dosažení terapeutického rozmezí (TtTR) a doba setrvání v terapeutickém rozmezí (TiTR).
Všechny parametry byly korelovány s ukazateli míry rizika tromboembolické příhody (skóre CHA2DS2-VASc: 1 bod při výskytu městnavého srdečního selhání, hypertenze, diabetu, věku 65−74 let, ženském pohlaví a 2 body při věku nad 75 let a předchozí CMP) a krvácení (skóre HAS-BLED: hypertenze, abnormální renální/jaterní funkce, CMP, predispozice či tendence ke krvácení, labilní INR, věk > 65 let a současné užívání alkoholu nebo léků zvyšujících tendenci ke krvácení).
Studie se zúčastnilo celkem 2199 pacientů. 1095 nemocných (průměrný věk 64,3 ± 10 let) bylo randomizováno k podání edoxabanu a 1104 pacientů (průměrný věk 64,2 ± 11 let) užívalo enoxaparin/warfarin. Průměrné skóre CHA2DS2-VASc dosahovalo 2,6 (se standardní odchylkou [SD] 1,5 v edoxabanovém rameni a 1,4 v enoxaparinovém/warfarinovém rameni) a průměrné skóre HAS-BLED činilo 0,9 (SD 0,8) v obou ramenech.
Byl pozorován statisticky nevýznamný trend směrem k nižšímu poměru šancí (OR − odds ratio) pro primární cíl účinnosti u pacientů se skóre CHA2DS2-VASc > 2 a k vyššímu OR u pacientů, kteří dosáhli HAS-BLED skóre nejméně 3. U pacientů s vyšším rizikem CMP měl edoxaban ve srovnání s kontrolní skupinou numericky nižší výskyt událostí zahrnutých do primárního cíle účinnosti a vykazoval trend k vyšším OR při skóre HAS-BLED ≥ 3.
Ve warfarinovém rameni byla průměrná doba setrvání v terapeutickém rozmezí > 67 %, bez rozdílů mezi straty s různým rizikem CMP a krvácení. Korelace mezi TtTR a hodnotou CHA2DS2-VASc skóre (p = 0,0286) a korelace mezi TiTR a hodnotou HAS-BLED skóre (p = 0,0286) byly statisticky významné. TtTR byl kratší u pacientů s vyšší hodnotou skóre CHA2DS2-VASc, zatímco riziko krvácení inverzně korelovalo s kvalitou kontroly antikoagulace.
Ve studii ENSURE-AF dosáhl v antikoagulační léčbě pacientů po elektrické kardioverzi nevalvulární fibrilace síní edoxaban podobné účinnosti a bezpečnosti jako optimalizovaná terapie enoxaparinem/warfarinem.
(este)
Zdroj: Lip G. Y. H., Merino J. L., Dan G. A. et al. Relation of stroke and bleeding risk profiles to efficacy and safety of edoxaban for cardioversion of atrial fibrillation (from the EdoxabaN versus warfarin in subjectS UndeRgoing cardiovErsion of Atrial Fibrillation [ENSURE-AF] Study). Am J Cardiol 2018; 121 : 193–198, doi: 10.1016/j.amjcard.2017.10.008.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
