Syndrom neklidných nohou je neurologická porucha, která sice neohrožuje pacienty přímo na životě, ale její projevy mají velmi obtěžující charakter. Následující článek podává stručný přehled výsledků randomizovaných kontrolovaných studií, které byly zaměřeny na hodnocení účinku pregabalinu na motoricko-senzorické symptomy, kvalitu života i spánku pacientů a v neposlední řadě na nežádoucí účinky spojené s terapií tohoto syndromu.
Syndrom neklidných nohou (RLS – restless legs syndrome) je popisován jako onemocnění, pro nějž jsou charakteristické nutkavé pohyby dolních končetin. Pacienti pociťují řadu subjektivně nepříjemných pocitů v nohách, přičemž právě pohyb je dokáže zmírňovat. Naopak v období nečinnosti – a typicky spánku – se potíže zhoršují. Nemoc je tak provázena nejen neurologickými příznaky, ale i významnými poruchami spánku, které celkově zhoršují kvalitu života.
Mezi léky první volby patří levodopa a dopaminergní látky. Podávání vyšších dávek však může být komplikováno vznikem tzv. augmentace, kdy dochází naopak ke zhoršování příznaků. V tomto případě se uplatňují jako léky 2. volby i antiepileptika, např. pregabalin. Ten patří mezi nová antiepileptika, která se využívají v terapii nejen epilepsie, ale stále častěji i polyneuropatií nebo poruch spánku.
Autoři analyzovali informace ze 4 kontrolovaných randomizovaných studií s pregabalinem (PRG) podávaným zejména v dávkách 300 mg. Pregabalin byl podáván pacientům s diagnózou idiopatického RLS se senzorickými a/nebo motorickými symptomy.
V rámci primárních cílů byly hodnoceny změny skóre IRLS (International Restless Legs Syndrome scale) a procentuální změny na škále CGI-I (Clinical Global Impressions – Global Improvement). Tyto posuzovací stupnice poskytly informace o subjektivně vnímané tíži onemocnění a celkovém klinickém dojmu v průběhu času. Sekundárně se vyhodnocoval i dotazník o kvalitě spánku a údaje o výskytu a intenzitě nežádoucích účinků.
Pregabalin významně zlepšil subjektivní i objektivní symptomatologii RLS a zvýšil hodnoty skóre IRLS a CGI. K podobným výsledkům dospěla i studie, kterou publikovali Allen et al. v roce 2014 a v níž se zabývali srovnáním účinku PRG, pramipexolu a placeba. Bylo potvrzeno zlepšení kvality spánku i počet nočních probuzení. Nežádoucí příhody typu závratí, ospalosti, suchosti v ústech a bolesti hlavy byly častěji hlášeny pro pregabalin. Byly však mírné a vymizely po přerušení léčby. Podávání pregabalinu na noc částečně zlepšilo jeho snášenlivost a přispělo ke zlepšení rozložení spánkových fází.
Pregabalin mírní subjektivně nepříjemně vnímané symptomy, které provázejí diagnózu syndromu neklidných nohou, a současně pozitivně ovlivňuje spánkovou architekturu. I když výsledky metaanalýzy ukázaly, že se podávání pregabalinu nepřímo podílí na zlepšení kvality života, pro další posouzení účinku se doporučuje provést větší randomizované kontrolované studie.
(zemt)
Zdroj: Or R. L., Hernandez A. M., Piano A. Pregabalin for restless legs syndrome: a meta-analysis. Neurology Asia 2018; 23 (1): 27–33.
