Brazilští autoři, kteří zkoumali vliv diuretik na funkci příštítných tělísek, zjistili, že užívání furosemidu u nemocných s pokročilým onemocněním ledvin může vést k rozvoji sekundární hyperparatyreózy (HPT2). Riziko HPT2 bylo v jejich nové studii u těchto pacientů větší než při léčbě hydrochlorthiazidem a nezáviselo na vylučování kalcia močí.
Diuretika se běžně užívají v léčbě hypertenze a otoků nemocných s chronickým onemocněním ledvin (CKD). Upřednostňována jsou kličková diuretika před thiazidovými. Autoři této práce se pokusili zhodnotit vliv furosemidu a hydrochlorthiazidu na hladinu parathormonu (PTH) v krvi a na to, zda je tento případný účinek ovlivněn působením jednotlivých látek na vylučování kalcia močí.
Do observační retrospektivní studie byli zařazeni nedialyzovaní pacienti s CKD (stadium 2−5), u nichž autoři hodnotili odhad glomerulární filtrace (eGFR), biochemické parametry a 24hodinovou kalciurii. Hyperparatyreóza byla definována sérovou hladinou parathormonu (PTH) > 65 pg/ml.
Z celkového počtu 275 nemocných užívalo hydrochlorothiazid 108 (29 %) a furosemid 167 (61 %). Pacienti léčení hydrochlorothiazidem byli mladší, většinou ženského pohlaví a měli vyšší eGFR. Hodnota kalcémie byla u obou skupin srovnatelná, ale hladina PTH byla vyšší u skupiny s furosemidem. Medián 24hodinové kalciurie v celkové populaci činil 41 mg a byl nižší ve skupině s furosemidem (37 mg) než ve skupině s hydrochlorothiazidem (47 mg).
Logistická regrese po adjustaci pro eGFR prokázala, že vyšší hodnoty kalciurie nebyly spojeny se zvýšeným rizikem rozvoje HPT2. A naopak užívání furosemidu se ukázalo jako silný prediktor rozvoje HPT2.
Z provedené studie vyplývá, že furosemid na rozdíl od hydrochlorothiazidu zvyšuje riziko HPT2 u pacientů s CKD, i když nepotencuje exkreci vápníku močí. Použití kličkových diuretik u pacientů s CKD by proto mělo být vzhledem k potenciálnímu negativnímu dopadu na kostní metabolismus přehodnoceno.
(raj)
Zdroj: Vasco R. F., Moyses R. M., Zatz R., Elias R. M. Furosemide increases the risk of hyperparathyroidism in chronic kidney disease. Am J Nephrol 2016; 43 (6): 421−430, doi: 10.1159/000446449.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
