Deficience železa je u pacientů s CHSS častá a přibývá důkazů, že zhoršuje příznaky, snižuje kvalitu života a zvyšuje riziko hospitalizace. Deficit železa se projeví nejen anémií, ale i sníženou bioenergetickou rezervou v orgánech vyžadujících vysoký přísun energie, jako je srdeční sval. Železo je zapotřebí jak k tvorbě hemoglobinu, tak také řady enzymů energetického metabolismu.
Koncentrace železa v krvi má malý diagnostický význam, protože je ovlivněna cirkadiánním rytmem, akutním zánětem či přísunem potravy. Diagnosticky je významná koncentrace ferritinu v séru. Hodnoty < 100 ng/ml svědčí pro absolutní deficit železa v těle. Druhým ukazatelem je saturace transferinu železem (TSAT). Hodnota < 20 % ukazuje snížení recyklace železa.
U pacientů s CHSS vzniká deficit železa v důsledku omezené interní recyklace, sníženého přísunu (anorexie), okultních krevních ztrát a zhoršeného vstřebávání, k narůstající prevalenci sideropenie přispívá rovněž antikoagulační léčba (zejména intenzivní duální protidestičková terapie). Podle odhadů trpí sideropenií polovina pacientů se symptomatickým CHSS a až dvě třetiny pacientů s akutně dekompenzovaným srdečním selháním. Jde tedy o jednu z nejčastějších komorbidit CHSS, která je navíc kompletně ovlivnitelná jednoduchou léčbou.
Přestože máme k dispozici léčebný postup, který prokazatelně snižuje morbiditu pacientů s CHSS, je nákladově efektivní a je doporučen českou i evropskou odbornou kardiologickou společností, v reálné praxi je využití této modality nedostatečné. Důvodů je několik:
Ke korekci sideropenie je při CHSS nezbytné parenterální podání železa. Karboxymaltóza železa (FCM − ferric carboxymaltose) je forma umožňující bezpečné jednorázové podání i vysoké dávky (až 1000 mg) v pomalé intravenózní injekci. Toto množství představuje téměř třetinu obsahu železa v organismu. Ke korekci celotělového deficitu pak stačí podání 1–3 dávek FCM, jejichž velikost se řídí krevním obrazem a hmotností pacienta. Poté jsou vhodné kontroly každých 3–6 měsíců. Přípravek Ferinject® je při ambulantním podávání v indikaci CHSS plně hrazen ze zdravotního pojištění bez omezení specializace lékaře.
Léčba parenterálním železem ovšem, stejně jako u ostatních léčiv, není bez potenciálních rizik, o kterých lékaři samozřejmě musejí vědět. Kromě extrémně vzácné hypersenzitivní reakce po podání může zvyšovat vylučování fosfátů do moči, což může ovlivnit kalciumfosfátový metabolismus. Elementární železo je růstový faktor potřebný pro množení bakterií a růst buněk, včetně nádorových, proto by i.v. substituce železa neměla být podávána při aktivní infekci, sepsi nebo nekontrolovaném onkologickém onemocnění. Je také třeba myslet na to, že sideropenie nemusí být pouze projevem CHSS, ale může se jednat i o důsledek okultních krevních ztrát do gastrointestinálního traktu. Nelze proto opomenout vyloučení okultního krvácení ve stolici.
(zza)
Zdroj: Melenovský V., Táborský M., Linhart A. a kol. Expertní konsenzus k významu deficitu železa a možnosti jeho korekce u pacientů se srdečním selháním. Vnitřní lékařství 2021; 67 (8): 495–497. Cor et Vasa 2021; 63: 627–629, doi: 10.33678/cor.2021.114. Dostupné na: www.casopisvnitrnilekarstvi.cz/artkey/vnl-202108-0009_expert-consensus-on-the-importance-of-iron-deficiency-and-the-possibility-of-its-correction-in-patients-with-he.php
