AFFIRM-AHF byla multicentrická randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie probíhající v Evropě, Jižní Americe a Singapuru. Všichni zařazení pacienti byli starší 18 let a byli hospitalizováni pro symptomy akutního srdečního selhání s nutností intravenózního podání nejméně 40 mg furosemidu. Ejekční frakce levé komory (EF LK) byla u těchto nemocných snížená pod 50 % (zjištěno nejdéle 12 měsíců před zahájením studie). Všichni pacienti rovněž trpěli deficitem železa definovaným jako pokles sérové hladiny ferritinu < 100 μg/l nebo hodnoty ferritinu 100–299 μg/l se saturací transferinu < 20 %.
Před propuštěním z hospitalizace byli nemocní náhodně rozděleni na dvě části (1 : 1). První dostávala po 24 týdnů karboxymaltózu železa, druhá placebo. Dávkování se odvíjelo od hloubky deficitu železa. Úvodní dávka byla podána krátce před propuštěním, další 6 týdnů poté. Následující dvě dávky (ve 12. a 24. týdnu sledování) obdrželi pouze pacienti, u nichž přetrvával deficit železa a jejichž hladina hemoglobinu se pohybovala v rozmezí 80–150 g/l.
Primárním sledovaným výstupem byl výskyt složeného parametru zahrnujícího hospitalizaci pro symptomy akutního srdečního selhání a celkovou kardiovaskulární mortalitu v období 52 týdnů po zahájení sledování. Dále bylo sledováno jednotlivě riziko KV mortality, KV hospitalizací a doby do první hospitalizace pro srdeční selhání.
Z celkového počtu 1525 pacientů jich bylo do studie zahrnuto 1132. Z toho 567 účastníků bylo zařazeno do skupiny užívající karboxymaltózu železa a 565 do placebové skupiny. Podávání přípravků bylo zahájeno u 1110 pacientů a alespoň 1 výstup v následném sledování byl získán pro 1108.
Ve větvi pacientů užívajících FCM bylo zaznamenáno 370 případů výskytu složeného parametru zahrnujícího hospitalizaci pro srdeční selhání a KV mortalitu, ve skupině s placebem se vyskytlo 451 případů (relativní riziko [RR] 0,80; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,64–1,00; p = 0,05). Nebyl zaznamenán žádný rozdíl v incidenci KV mortality mezi oběma sledovanými skupinami (77 [14 %] případů ve větvi s FCM a 78 [14 %] ve větvi s placebem; poměr rizik [HR] 0,96; 95% CI 0,70–1,32; p = 0,81). 217 pacientů užívajících FCM bylo hospitalizováno pro symptomy akutního srdečního selhání, ve skupině s placebem bylo do nemocnice přijato 294 nemocných (RR 0,74; 95% CI 0,58–0,94; p = 0,013).
Celková dávka FCM podaná pacientům během studie činila průměrně 1352 mg. Při sledování laboratorních hodnot byl zaznamenán vzestup hladiny hemoglobinu o 8 g/l ve větvi s FCM a o 3 g/l ve větvi s placebem. Ve skupině s FCM došlo rovněž k signifikantnímu vzestupu sérových hladin ferritinu a saturace transferinu.
Z výsledů studie vyplývá, že u pacientů s deficitem železa a sníženou EF LK (< 50 %) stabilizovaných po epizodě akutního srdečního selhání je podávání karboxymaltózy železa bezpečné, dobře tolerované a signifikantně (cca o 26 %) snižuje riziko dalších hospitalizací pro symptomy akutního srdečního selhání. V případě sledování KV mortality nebyl zaznamenán jednoznačný rozdíl oproti pacientům užívajícím placebo.
Železo zasahuje jako esenciální mikronutrient do energetického metabolismu buněk hematopoetických i další tkání. Deficit železa u pacientů s akutním srdečním selháním je charakteristický především nepokrytou potřebou tohoto prvku v buňkách periferních tkání, dochází k narušení jejich metabolismu a rovněž energetické homeostázy organismu. Užívání FCM rizikovými osobami bez ohledu na přítomnost anémie prokázalo pozitivní efekt jak z hlediska kompenzace deficitu železa, tak také pokud jde o snížení počtu hospitalizací.
(kali)
Zdroj: Ponikowski P., Kirwan B.-A., Anker S. D. et al. Ferric carboxymaltose for iron deficiency at discharge after acute heart failure: a multicentre, double-blind, randomised, controlled trial. Lancet 2020; 396 (10266): 1895–1904, doi: 10.1016/S0140-6736(20)32339-4.
