AATD je vzácný genetický rizikový faktor, představující predispozici pro vznik řady onemocnění, nejčastěji plicního emfyzému (který se rozvíjí již ve 3. dekádě života), dále chronické hepatitidy, cirhózy jater, hepatocelulárního karcinomu a také panikulitidy a tzv. c-ANCA-asociované vaskulitidy. Nejčastěji se vyskytuje u Evropanů.
Jedinou specifickou léčbou AATD je podávání purifikovaného AAT vyrobeného z lidské plazmy. Ten dokáže zvýšit plazmatickou koncentraci AAT nad hodnotu, která je považována za protektivní z hlediska funkce plic a zpomalení rozvoje emfyzému. Podmínkou včasné intervence je záchyt jedinců se závažným AATD.
Screening se provádí měřením hladiny AAT v krvi.
Je-li hladina < 1,0 g/l, je indikovaná fenotypizace či genotypizace. Pacient by měl být odeslán do specializovaného centra, jež se zabývá AATD. Měření hladiny AAT v krvi patří mezi všeobecně dostupná biochemická vyšetření a může je indikovat jakýkoliv lékař.
Je-li zjištěna hladina AAT v rozmezí 0,5–1,0 g/l, jedná se o lehký deficit a pacientovi je doporučena konzultace v centru pro AATD. Je-li hladina AAT < 0,5 g/l, jde o deficit těžký a namístě je přešetření a zvážení augmentační terapie.
Randomizovaná placebem kontrolovaná studie RAPID hodnotila augmentační podávání AAT a jako první prokázala zpomalení progrese emfyzému u osob s AATD. Její otevřené prodloužení (RAPID-OLE) představuje dosud největší klinickou studii léčby AATD. Potvrdilo pokračující účinnost a snášenlivost lidského inhibitoru alfa-1 proteáz (přípravek Respreeza) a naznačilo, že zpomaluje ztrátu denzity plic bez ohledu na dobu zahájení léčby.
Nicméně ve skupině, která byla původně randomizovaná k podávání placeba, zatímco augmentační léčba pomocí AAT u ní byla nasazena až o 2 roky později, v otevřeném prodloužení, bylo zjištěno výraznější snížení plicní denzity než u skupiny s časnou léčbou AAT. Ztráta plicní tkáně, ke které došlo během podávání placeba, byla navíc v této větvi i po 24 měsících aktivní léčby větší než ve skupině s časným zahájením augmentační terapie za pomoci AAT.
Terapie byla dobře snášena, výskyt nežádoucích příhod při podávání léku byl podobný jako u placeba.
RAPID byla první randomizovaná placebem kontrolovaná studie, která ukázala, že podávání purifikovaného lidského AAT významně zpomaluje progresi emfyzému podle měření denzity plicní tkáně. Přínosem je časné zahájení léčby, a to zejména na základě cíleného screeningu AATD. U nemocných se závažným emfyzémem způsobeným AATD může časné zahájení léčby prodloužit život a oddálit nutnou transplantaci plic nebo respirační selhání.
(zza)
Zdroje:
1. Thabut G., Corda L. Epidemiology, diagnosis and available treatment for alpha 1 antitrypsin deficiency-related emphysema in Europe. Eur Respir Pulm Dis 2018; 4 (1): 25–31, doi: 10.17925/erpd.2018.4.1.25.
2. Chlumský J. Standard pro diagnostiku a léčbu pacientů s CHOPN s prokázanou deficiencí alfa-1 antitrypsinu (AATD). Sekce pro nemoci s bronchiální obstrukcí ČPFS, 2019. Dostupné na: www.pneumologie.cz/upload/1583105752.959.pdf
