AATD je vzácné genetické onemocnění způsobené mutací genu SERPINA1 pro α1-antitrypsin, jež zvyšuje riziko rozvoje CHOPN. Ta se u osob s AATD může manifestovat různými klinickými fenotypy a od CHOPN u osob bez AATD se liší pouze časnějším začátkem. Léčba příznaků CHOPN je u pacientů s AATD obvykle prakticky stejná: zanechat kouření (je-li pacient kuřák), inhalační terapie a dechová rehabilitace. Navíc však zahrnuje augmentační léčbu, která spočívá v infuzním podávání AAT odvozeného z plazmy.
V současné době je augmentační léčba AAT jedinou dostupnou terapeutickou modalitou zasahující do etiologie AATD. Dosud největší program klinických studií u pacientů s AATD (studie RAPID a její prodloužení) hodnotil vliv této léčby na zpomalení progrese emfyzému podle denzity plicní tkáně měřené pomocí CT. Ukázal, že časné zahájení augmentační léčby AAT může u pacientů s těžkým emfyzémem souvisejícím s AATD prodloužit život, oddálit nutnou transplantaci nebo invalidizující dechové obtíže.
Autoři systematického přehledu vyhledali randomizované kontrolované studie, série kazuistik i nekontrolované studie, které hodnotily jakoukoliv léčbu používanou u dospělých pacientů s AATD (AAT < 11 µmol/l nebo genotyp odpovídající AATD) bez ohledu na přítomnost CHOPN. Studie musely mít nejméně 10 léčených účastníků a délku trvání více než 3 měsíce.
Zařazeno bylo 52 prací čítajících celkem 5632 pacientů. Z nich 26 studií hodnotilo augmentační léčbu AAT a 17 chirurgickou léčbu (většinou transplantaci). Autoři rozdělili publikace do 4 skupin podle terapie − s farmakoterapií CHOPN, chirurgickou léčbou CHOPN, specifickou léčbou AATD a ostatní. Nejčastěji sledovanými parametry byly denzita plicní tkáně na CT, jednosekundová vitální kapacita plic (FEV1), difuzní kapacita plic pro CO, zdravotní stav a výskyt exacerbací. Metaanalýzu bylo možné provést pouze u 3 randomizovaných studií s i.v. augmentační léčbou zahrnujících celkem 320 pacientů.
Intravenózní augmentační léčba AAT vedla ke zpomalení progrese emfyzému hodnoceného podle denzity plicní tkáně na CT, a to o 0,79 g/l/rok v porovnání s placebem (p = 0,002), a ke zpomalení zvyšování frekvence exacerbací o 0,29/rok (p = 0,02). Mortalita po transplantaci plic byla srovnatelná u pacientů s CHOPN související s AATD i bez AATD. Chirurgická redukce objemu plic však byla u nemocných s emfyzémem s AATD spojená s horšími výsledky než u pacientů s emfyzémem bez AATD.
Intravenózní augmentační léčba ATT je stále jedinou specifickou terapií u pacientů s AATD. Jak ukazuje program RAPID i systematický přehled klinických studií, tato léčba zpomaluje progresi emfyzému a redukuje narůstající výskyt exacerbací. Klasická léčba CHOPN nemusí být u pacientů s AATD účinná a dostatečná a potřebné jsou studie provedené specificky u nemocných s CHOPN spojenou s AATD.
(zza)
Zdroje:
1. Rahaghi F. F., Miravitlles M. Long-term clinical outcomes following treatment with alpha 1-proteinase inhibitor for COPD associated with alpha-1 antitrypsin deficiency: a look at the evidence. Respir Res 2017; 18 (1): 105, doi: 10.1186/s12931-017-0574-1.
2. Edgar R. G., Patel M., Bayliss S. et al. Treatment of lung disease in alpha-1 antitrypsin deficiency: a systematic review. Int J Chron Obstruct Pulmon Dis 2017; 12: 1295–1308, doi: 10.2147/COPD.S130440.
