Alfa-1-antitrypsin (AAT) je protein tvořený v játrech, který v organismu plní funkci inhibitoru proteáz. Při jeho nedostatku nedochází k včasné inaktivaci řady enzymů, mezi jinými i elastázy neutrofilů v plicní tkáni, v důsledku čehož může docházet k degradaci plicní tkáně vedoucí až k rozvoji emfyzému. Hromadění dysfunkčního AAT v hepatocytech pak u některých pacientů ústí v cholestatické onemocnění jater.
AATD zůstává často nediagnostikovaný. Léčba může být v lehčích případech pouze symptomatická, u genotypů vedoucích k těžké formě onemocnění (PI*ZZ a PI*SZ) je indikovaná kauzální léčba ve formě podávání čištěného lidského AAT, která kromě zlepšení symptomů může také zpomalit progresi onemocnění.
Autoři prezentované studie se snažili zjistit, do jaké míry je v Evropě AATD správně diagnostikován a jaká je dostupnost léčby. Lékaři věnující se diagnostice a léčbě AATD z celé Evropy byli vyzváni k vyplnění on-line dotazníku, jenž sestával z 58 otázek, které se týkaly počtu obyvatel dané země, diagnostiky AATD a zejména pak možností léčby tohoto onemocnění dostupných v dané zemi. Dotazníky vyplnilo 15 lékařů ze 14 center ve 13 evropských zemích (Belgie, Česko, Francie, Irsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Velká Británie).
Všichni respondenti považovali podíl diagnostikovaných případů ve své zemi za nízký. Celkem 77 % účastníků průzkumu odhadlo, že AATD je v dané zemi diagnostikovaný jen asi v 15 % případů. Za hlavní příčinu byla považována nízká míra povědomí mezi ošetřujícími lékaři.
Stanovení diagnózy navíc ve většině zemí trvá déle než 5 let od výskytu prvních symptomů onemocnění. V některých zemích je dostupný screening tohoto onemocnění, nicméně plošný screening se osloveným expertům nezdá být nákladově zcela efektivní a za pravděpodobně vhodnější označili cílený screening v populaci postižené některými onemocněními plic (emfyzém, bronchiektázie, osoby s nově diagnostikovanou chronickou obstrukční plicní nemocí) a jinými, nerespiračními onemocněními (jaterní choroby, panikulitida). Samozřejmý by měl být screening v rodině pacientů (hlavně u sourozenců).
Dotazník se týkal rovněž nejvhodnější modality ke sledování progrese onemocnění z klinického úhlu pohledu. Podle názoru většiny respondentů je v klinické praxi vhodnější spirometrie oproti vyšetření plic kvantitativní výpočetní tomografií (qCT); qCT byla považována za vhodnější pro sledování účastníků klinických studií. Neopomenutelným ukazatelem by mělo být rovněž sledování kvality života pacientů.
Symptomatická léčba pacientů s AATD ve většině zemí zahrnovala bronchodilatancia a inhalační kortikoidy. Dostupnost kauzální léčby byla v rámci dotazníků velmi variabilní – nejčastěji byli pacienti kauzálně léčeni ve Francii a Německu (zhruba 60 % diagnostikovaných případů), zatímco ve Velké Británii a Maďarsku nejsou kauzálně léčeni prakticky žádní pacienti s AATD. Většina lékařů navrhovala zahájit léčbu u pacientů se střední závažností nemoci. Někteří zdůrazňovali potřebu navýšit dávku nad rámec dávky doporučené, pokud není dosaženo dostatečné hladiny AAT, během exacerbací a u pacientů s rychlou progresí nemoci. Za hlavní faktor ovlivňující komfort léčby byla považována menší frekvence podávání infuzí (např. 1× za 2 týdny, jak je běžné v ČR) a možnost samostatného podávání infuzí (dostupné aktuálně pouze v Česku, Francii, Irsku a Polsku).
Výše přiblížený průzkum jasně ukázal, že AATD je ve většině zemí Evropy poddiagnostikovaný a podléčený, třebaže data napříč Evropou jsou velmi heterogenní. Je třeba zvýšit povědomí o tomto onemocnění, a tím pádem i podpořit screening u pacientů s nově vzniklou chronickou obstrukční plicní nemocí, bronchiektáziemi, astmatem vzniklým až v dospělosti a u rodinných příslušníků osob s AATD.
(epa)
Zdroj: Horváth I., Canotilho M., Chlumský J. et al. Diagnosis and management of α-antitrypsin deficiency in Europe: an expert survey. ERJ Open Res 2019; 5: 00171-2018, doi: 10.1183/23120541.00171-2018.
