Deficit alfa-1-antitrypsinu jako podceněný problém? Co ukázal průzkum mezi evropskými experty na toto téma

13. 7. 2020

Deficit alfa-1-antitrypsinu (AATD) je vrozené onemocnění způsobené mutacemi v genu SERPINA1. Ačkoliv je velmi dobře popsáno, má se za poddiagnostikované i podléčené. Nedávný mezinárodní průzkum provedený mezi specialisty na tuto problematiku měl zjistit, jaká je současná situace v Evropě.

Inzerce

Úvod

Alfa-1-antitrypsin (AAT) je protein tvořený v játrech, který v organismu plní funkci inhibitoru proteáz. Při jeho nedostatku nedochází k včasné inaktivaci řady enzymů, mezi jinými i elastázy neutrofilů v plicní tkáni, v důsledku čehož může docházet k degradaci plicní tkáně vedoucí až k rozvoji emfyzému. Hromadění dysfunkčního AAT v hepatocytech pak u některých pacientů ústí v cholestatické onemocnění jater.

AATD zůstává často nediagnostikovaný. Léčba může být v lehčích případech pouze symptomatická, u genotypů vedoucích k těžké formě onemocnění (PI*ZZ a PI*SZ) je indikovaná kauzální léčba ve formě podávání čištěného lidského AAT, která kromě zlepšení symptomů může také zpomalit progresi onemocnění.

Dotazníkový průzkum mezi experty

Autoři prezentované studie se snažili zjistit, do jaké míry je v Evropě AATD správně diagnostikován a jaká je dostupnost léčby. Lékaři věnující se diagnostice a léčbě AATD z celé Evropy byli vyzváni k vyplnění on-line dotazníku, jenž sestával z 58 otázek, které se týkaly počtu obyvatel dané země, diagnostiky AATD a zejména pak možností léčby tohoto onemocnění dostupných v dané zemi. Dotazníky vyplnilo 15 lékařů ze 14 center ve 13 evropských zemích (Belgie, Česko, Francie, Irsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Velká Británie).

Výsledná zjištění

Všichni respondenti považovali podíl diagnostikovaných případů ve své zemi za nízký. Celkem 77 % účastníků průzkumu odhadlo, že AATD je v dané zemi diagnostikovaný jen asi v 15 % případů. Za hlavní příčinu byla považována nízká míra povědomí mezi ošetřujícími lékaři.

Stanovení diagnózy navíc ve většině zemí trvá déle než 5 let od výskytu prvních symptomů onemocnění. V některých zemích je dostupný screening tohoto onemocnění, nicméně plošný screening se osloveným expertům nezdá být nákladově zcela efektivní a za pravděpodobně vhodnější označili cílený screening v populaci postižené některými onemocněními plic (emfyzém, bronchiektázie, osoby s nově diagnostikovanou chronickou obstrukční plicní nemocí) a jinými, nerespiračními onemocněními (jaterní choroby, panikulitida). Samozřejmý by měl být screening v rodině pacientů (hlavně u sourozenců).

Dotazník se týkal rovněž nejvhodnější modality ke sledování progrese onemocnění z klinického úhlu pohledu. Podle názoru většiny respondentů je v klinické praxi vhodnější spirometrie oproti vyšetření plic kvantitativní výpočetní tomografií (qCT); qCT byla považována za vhodnější pro sledování účastníků klinických studií. Neopomenutelným ukazatelem by mělo být rovněž sledování kvality života pacientů.

Symptomatická léčba pacientů s AATD ve většině zemí zahrnovala bronchodilatancia a inhalační kortikoidy. Dostupnost kauzální léčby byla v rámci dotazníků velmi variabilní – nejčastěji byli pacienti kauzálně léčeni ve Francii a Německu (zhruba 60 % diagnostikovaných případů), zatímco ve Velké Británii a Maďarsku nejsou kauzálně léčeni prakticky žádní pacienti s AATD. Většina lékařů navrhovala zahájit léčbu u pacientů se střední závažností nemoci. Někteří zdůrazňovali potřebu navýšit dávku nad rámec dávky doporučené, pokud není dosaženo dostatečné hladiny AAT, během exacerbací a u pacientů s rychlou progresí nemoci. Za hlavní faktor ovlivňující komfort léčby byla považována menší frekvence podávání infuzí (např. 1× za 2 týdny, jak je běžné v ČR) a možnost samostatného podávání infuzí (dostupné aktuálně pouze v Česku, Francii, Irsku a Polsku).

Závěr

Výše přiblížený průzkum jasně ukázal, že AATD je ve většině zemí Evropy poddiagnostikovaný a podléčený, třebaže data napříč Evropou jsou velmi heterogenní. Je třeba zvýšit povědomí o tomto onemocnění, a tím pádem i podpořit screening u pacientů s nově vzniklou chronickou obstrukční plicní nemocí, bronchiektáziemi, astmatem vzniklým až v dospělosti a u rodinných příslušníků osob s AATD.

(epa)

Zdroj: Horváth I., Canotilho M., Chlumský J. et al. Diagnosis and management of α-antitrypsin deficiency in Europe: an expert survey. ERJ Open Res 2019; 5: 00171-2018, doi: 10.1183/23120541.00171-2018.



Štítky
Pneumologie a ftizeologie Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×