Retrospektivní kohortová studie využila data z databáze US Optum Electronic Health Records (EHR) získaná od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2019. Zahrnuti byli pacienti starší 18 let s diagnózou srdečního selhání a ejekční frakcí levé komory (EF LK) < 40 %, u kterých byla zahájena terapie sakubitril/valsartanem nebo ACEi či sartany v období od 1. července 2015 do 31. března 2019. Vyřazeni byli ti, kteří užívali ARNI, ACEi či ARBs rok před zahájením sledování. K novým uživatelům ARNI byli na základě předem zvolených charakteristik přiřazeni noví uživatelé ACEi/ARBs v poměru 1 : 2 s využitím metody propensity score matching.
Primárním sledovaném parametrem bylo riziko hospitalizace pro srdeční selhání. Dalšími sledovanými parametry byly riziko jakékoliv hospitalizace, riziko hospitalizace z důvodu kardiovaskulární (KV) příhody, doba do první hospitalizace/návštěvy pohotovosti z důvodu srdečního selhání, doba do první jakékoliv hospitalizace a také složený parametr, který zahrnoval hospitalizace nebo ošetření na pohotovosti pro srdeční selhání.
Zařazovací kritéria splňovalo 3367 nových uživatelů sakubitril/valsartanu a 50 872 nových uživatelů ACEi či ARBs. Ze srovnání obou kohort vyplynulo, že pacienti s nasazeným ARNI byli mladší a častěji muži. V této skupině bylo také více pacientů s tachykardií a resynchronizační terapií. Naopak u nich byl zjištěn nižší výskyt cerebrovaskulárních příhod, renálního selhání a demence. EF LK byla v této kohortě průměrně nižší a pacienti byli častěji hospitalizováni jak pro srdeční selhání, tak pro komorbidity. Propensity score matching bylo využito pro 91 % uživatelů ARNI a 12 % uživatelů ACEi či ARBs. Byly tak porovnávány kohorty 3059 pacientů léčených ARNI a 6118 s ACEi či ARBs.
Riziko hospitalizace pro srdeční selhání bylo v obou kohortách podobné (31,45 případu na 100 pacientoroků [PY] vs. 32,35 případu na 100 PY; poměr incidencí (IRR) 1,00; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,91−1,11; p = 0,96). Riziko všech hospitalizací bylo ovšem o 13 % nižší v kohortě pacientů léčených sakubitril/valsartanem (68,11 vs. 80,17 případu na 100 PY; IRR 0,87; 95% CI 0,81−0,93; p < 0,0001). Při léčbě sakubitril/valsartanem byl také zjištěn významně nižší výskyt složeného parametru zahrnujícího hospitalizace pro srdeční selhání a ošetření na pohotovosti (73,38 vs. 88,34 případu na 100 PY; IRR 0,87; 95% CI 0,81−0,94; p = 0,00023). Riziko hospitalizací pro KV příhody bylo v obou kohortách srovnatelné. Podobné výsledky byly pozorovány i z hlediska doby do výskytu sledovaných událostí.
Studie prokázala významně nižší riziko všech hospitalizací u pacientů s HFrEF, kteří zahájili léčbu sakubitril/valsartanem, v porovnání s pacienty s nasazením ACEi či ARBs. Stejný výsledek byl zjištěn i u složeného parametru zahrnujícího hospitalizace pro srdeční selhání a ošetření na pohotovosti. Tyto poznatky zčásti odpovídají výsledkům již dříve provedených studií. Poměrně překvapivým zjištěním byla podobná míra hospitalizace pro srdeční selhání v obou skupinách. Z bližšího prozkoumání výsledků vyplývá, že pacienti s HFrEF léčení ACEi či ARBs bývají častěji ošetření na pohotovosti než nemocní léčení ARNI. Žádný z pacientů zahrnutých do studie neužíval inhibitory RAAS v době před zařazením do sledování.
Na základě zjištění z výše uvedené studie lze tedy tvrdit, že zahájení léčby sakubitril/valsartanem u pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí, kteří inhibitory systému RAAS dosud neužívali, přinese významné snížení rizika hospitalizace ve srovnání s těmi, u nichž je zahájena terapie ACEi či ARBs.
(kali)
Zdroj: Houchen E., Loefroth E., Schlienger R. Hospitalization rates in patients with heart failure and reduced ejection fraction initiating sacubitril/valsartan or angiotensin-converting enzyme inhibitors/angiotensin receptor blockers: a retrospective cohort study. Cardiol Ther 2022 Mar; 11 (1): 113−127, doi: 10.1007/s40119-021-00252-4.
