V listopadu 2018 byly v New England Journal of Medicine publikovány výsledky studie PIONEER-HF, která se zaměřila na hodnocení bezpečnosti a účinnosti léčby sakubitrilem/valsartanem nasazené u pacientů hospitalizovaných pro akutní dekompenzaci chronického srdečního selhání.
Akutní dekompenzace chronického srdečního selhání vede v USA k více než 1 milionu hospitalizací ročně. Přibližně 21 % pacientů s akutní dekompenzací potřebuje další neplánovanou hospitalizaci a 12 % jich na dekompenzaci umírá. Standardní léčba, jež se za posledních 45 let příliš nezměnila, spočívá v dekongesci pomocí intravenózních diuretik a v podpoře krevního oběhu vazodilatancii a léky s inotropním účinkem.
Sakubitril/valsartan, duální inhibitor angiotenzinových receptorů a neprilysinu, je indikovaný pro léčbu pacientů se symptomatickým srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí. V klinických studiích vykázal ve srovnání s enalaprilem nižší riziko hospitalizace kvůli srdečnímu selhání i úmrtí na kardiovaskulární komplikace. Dosud však nebylo známo, zda je nasazení této terapie vhodné i po hemodynamické stabilizaci pacientů s akutní dekompenzací chronického srdečního selhání.
Této multicentrické randomizované dvojitě zaslepené studie se zúčastnilo 881 pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí, kteří byli pro akutní dekompenzaci hospitalizováni v některém ze 129 amerických center. Po hemodynamické stabilizaci byli randomizováni k podávání sakubitrilu/valsartanu (cílová dávka 97 mg sakubitrilu a 103 mg valsartanu 2× denně) nebo enalaprilu (cílová dávka 10 mg 2× denně).
Primárním sledovaným parametrem účinnosti byla průměrná změna (oproti vstupní hodnotě) v koncentraci N-terminálního fragmentu prohormonu natriuretického peptidu B (NT-proBNP) hodnocená ve 4. a 8. týdnu po zahájení léčby. Hlavní sledované parametry bezpečnosti zahrnovaly zhoršení renálních funkcí, výskyt hyperkalémie, symptomatické hypotenze a angioedému.
V rameni se sakubitrilem/valsartanem se hodnoty koncentrace NT-proBNP snížily průměrně o 46,7 %, u enalaprilu pouze o 25,3 % (poměr velikosti změn [ratio of change] pro sakubitril/valsartan vs. enalapril 0,71; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,63–0,81; p < 0,001). Signifikantní rozdíl v účinku na snížení koncentrace NT-proBNP byl patrný již v 1. týdnu po zahájení léčby (poměr velikosti změn 0,76; 95% CI 0,69–0,85).
Bezpečnostní profil se v hlavních sledovaných parametrech mezi oběma rameny signifikantně nelišil.
U pacientů s akutní dekompenzací srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí vedlo zahájení terapie sakubitrilem/valsartanem k větší redukci koncentrace NT-proBNP než při léčbě enalaprilem. Bezpečnostní profil sakubitrilu/valsartanu a enalaprilu byl u těchto pacientů srovnatelný.
(este)
Zdroj: Velazquez E. J., Morrow D. A., DeVore A. D. et al. Angiotensin-neprilysin inhibition in acute decompensated heart failure. N Engl J Med 2018 Nov 11, doi: 10.1056/NEJMoa1812851 [Epub ahead of print].
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
