Možnosti cílené léčby CLL zahrnují vedle perorálního inhibitoru BCL-2 venetoklaxu, také inhibitory BTK (Brutonovy tyrosinkinázy) a inhibitory PI3K (fosfatidylinositol-3-kinázy). Jejich přínos z hlediska prodloužení doby přežití bez progrese (PFS) v porovnání s chemoimunoterapií byl prokázán v randomizovaných klinických studiích jak v 1. linii léčby, tak také v případě relabující/refrakterní CLL. Studie porovnávající jednotlivé přípravky cílené terapie však zatím neexistují. Tyto látky se liší cílovou strukturou svého působení, terapeutickým přístupem i profilem toxicity a vedlejších účinků. V současné době je lákavou vyhlídkou fixní délka léčby s udržením remise bez terapie, která umožňuje přerušit kontinuální expozici potenciálně toxické léčbě.
Venetoklax nabízí cílenou léčbu, jež velmi účinně eliminuje CLL, a to včetně případů s vysoce rizikovou delecí 17p nebo mutací TP53 a případů refrakterních k chemoimunoterapii. Využívá se v 1. linii léčby i u pacientů s refrakterní/relabující CLL. Bezpečné zahájení léčby a postupná eskalace venetoklaxu vyžadují posouzení rizika syndromu z rozpadu nádoru (TLS) a monitorování na základě stratifikace rizik. Rozšířená léčba venetoklaxem s fixní délkou trvání je dobře snášená, někdy může způsobit mírnou myelosupresi, ale málokdy vyžaduje úpravu dávky z důvodu toxicity (především neutropenie).
Odpověď na léčbu venetoklaxem zvyšuje přidání monoklonální protilátky proti CD20. K dispozici jsou důkazy o přínosu kombinace venetoklaxu s obinutuzumabem v 1. linii léčby CLL a kombinace venetoklaxu s rituximabem u relabující CLL. U většiny pacientů léčených režimem s venetoklaxem je při fixní délce léčby dosaženo stavu s nedetekovatelnou minimální reziduální nemocí (uMRD). Otevírá se tak možnost udržení remise bez podávání léčby po určité období, které může být u pacientů s příznivými charakteristikami onemocnění i velmi dlouhé.
Současný výzkum se zabývá kombinacemi cílených přípravků v léčbě CLL s cílem dosáhnout co nejvyšší uMRD při krátké fixní délce léčby. Citovaný článek přináší rovněž 3 kazuistiky ilustrující využití venetoklaxu v léčbě CLL v klinické praxi.
(zza)
Zdroj: Wierda W. G., Tambaro F. P. How I manage CLL with venetoclax-based treatments. Blood 2020 Apr 23; 135 (17): 1421−1427, doi: 10.1182/blood.2019002841.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
