V České republice je venetoklax schválen v kombinaci s rituximabem pro léčbu dospělých pacientů s CLL, kteří absolvovali alespoň jednu předchozí léčbu. Monoterapie venetoklaxem je schválena u dospělých pacientů s CLL a s potvrzenou delecí 17p nebo mutací genu TP53, u kterých selhala terapie inhibitorem dráhy receptoru B lymfocytů (BCR), případně je u nich tato léčba kontraindikovaná. Dále lze monoterapii venetoklaxem nasadit u pacientů s CLL bez potvrzené mutace TP53 nebo delece 17p, u nichž selhala předchozí chemoimunoterapie a léčba inhibitorem dráhy BCR (účinek venetoklaxu není závislý na funkčním produktu genu TP53).
MURANO je randomizovaná otevřená klinická studie fáze III, do které bylo zařazeno 389 dospělých pacientů s relabující/refrakterní CLL (R/R CLL). Ti byli randomizováni k léčbě 6 cykly kombinační léčby venetoklax/rituximab a poté venetoklaxem v dávce 400 mg denně per os po dobu 2 let (194 pacientů, rameno VenR) nebo k léčbě 6 cykly kombinační léčby bendamustin/rituximab (195 pacientů, rameno BR). Primárním sledovaným parametrem studie byla doba přežití bez progrese onemocnění (PFS) hodnocená zkoušejícím.
Pacientům byla při zahájení 4. cyklu, po ukončení kombinační léčby a poté v intervalech 3−6 měsíců odebírána periferní krev ke stanovení minimální reziduální nemoci (MRD) pomocí polymerázové řetězové reakce s alelově specifickými oligonukleotidy (ASO-PCR) a/nebo průtokové cytometrie. MRD byla klasifikována jako nedetekovatelná (uMRD < 1 CLL buňka/10 000 leukocytů; < 10–4), s nízkou hladinou (MRD+; ≥ 10–4 a < 10–2) a vysokou hladinou (MRD++; ≥ 10–2). Progredující onemocnění bylo definováno podle doporučení mezinárodního workshopu pro CLL.
Bezpečnost terapie byla hodnocena pomocí sledování výskytu předem specifikovaných nežádoucích příhod, závažných nežádoucích příhod souvisejících se studijní medikací a podle výskytu sekundárních malignit.
Medián doby sledování činil 48 měsíců. Po uplynutí této doby bylo trvání PFS a celkové přežití (OS) delší ve skupině pacientů zařazených do ramene VenR (poměr rizik [HR] 0,19; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,14–0,25; p < 0,0001) ve srovnání s pacienty zařazenými do ramene BR (HR 0,41; 95% CI 0,26–0,65; p < 0,0001). Tento rozdíl byl pozorován i přesto, že 79 % pacientů z ramene BR při relapsu onemocnění dostalo nová cílená léčiva (inhibitory Brutonovy kinázy, inhibitory PI3K nebo anti-CLL látky nacházející se ve fázi klinického testování).
Odhadovaný podíl pacientů bez progrese onemocnění po 4 letech činil ve skupině VenR 57,3 % (95% CI 49,4–65,3) a ve skupině BR 4,6 % (95% CI 0,1–9,2). Odhadované OS po 4 letech dosahovalo 85,3 % ve skupině VenR a 66,8 % ve skupině BR.
V čase 24 měsíců od ukončení léčby bylo 68 % pacientů, kteří podstoupili 2letou terapii venetoklaxem, bez známek progrese onemocnění. PFS bylo zvlášť stabilní ve skupině pacientů, u nichž byla v čase ukončení terapie nedetekovatelná MRD.
Aktualizované výsledky studie MURANO po 48 měsících sledování podporují přínos časově limitované léčby venetoklaxem u pacientů s R/R CLL. Data z této studie dále potvrzují prognostický význam MRD hodnocené z periferní krve v čase ukončení kombinační léčby.
(alz)
Zdroje:
