Přehled bronchodilatační léčby chronické obstrukční plicní nemoci

Úvod

Bronchodilatancia jsou základem léčby chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Zvyšují průsvit dýchacích cest prostřednictvím relaxace hladkého svalstva, zlepšují spirometrické parametry, snižují hyperinflaci plic v klidu i při zátěži. Zlepšují rovněž toleranci zátěže. Nejčastěji jsou užívána v rámci každodenní, udržovací léčby CHOPN, a to inhalačně. Pro udržovací léčbu nejsou vhodné krátkodobě působící léky, ty postačují jen některým oligosymptomatickým pacientům ke zvládání akutních potíží. U všech ostatních jsou vhodná dlouhodobě působící bronchodilatancia z některé z následujících lékových skupin.

Dlouhodobě působící β₂-agonisté (LABA − long-acting beta₂-agonists)

• formoterol
• salmeterol
• indakaterol
• olodaterol
• vilanterol

Efekt formoterolu a salmeterolu přetrvává 12 hodin a jsou tak určeny pro podání 2× denně, ostatní léčiva se užívají 1× denně. Někteří pacienti udávají kašel po aplikaci indakaterolu. Mezi nežádoucí účinky patří tachyarytmie, palpitace, hypertenze, tremor (zejména u starších pacientů). Může se vyskytnout hypokalémie, zejména při současném podávání thiazidových diuretik.

Dlouhodobě působící cholinergní antagonisté (LAMA − long-acting muscarinic antagonists)

• aklidinium
• glykopyrronium
• tiotropium
• umeklidinium

LAMA blokují působení acetylcholinu na muskarinové receptory hladkého svalstva dýchacích cest. Dávkování je 2× denně u aklidinia, u ostatních účinných látek 1× denně. Klinické studie prokázaly příznivější vliv LAMA (konkrétně tiotropia) na četnost exacerbací ve srovnání s LABA. Vzhledem k nízké biologické dostupnosti patří LAMA mezi léky bezpečné, nejčastějšími nežádoucími účinky jsou sucho v ústech, parageuzie, dále glaukom, obstipace nebo retence moči, nicméně příčinná souvislost s LAMA není jednoznačně prokázána.

Kombinace LABA/LAMA

Ve srovnání s monoterapií má kombinovaná léčba významně vyšší vliv na zlepšení plicních funkcí a zmírnění symptomů CHOPN. Předpokládá se také vliv na nižší výskyt exacerbací CHOPN. Dle aktuální verze českých „Doporučených postupů pro léčbu CHOPN“ tvoří terapie LAMA a LABA či kombinace LABA/LAMA základ udržovací léčby u pacientů s CHOPN.

Efekt inhalační léčby jednoznačně závisí na správném způsobu užívání. Jak zdůrazňuje GOLD, nikdy nesmí být opomenuta edukace pacienta stran použití inhalačního systému. Mezi v současnosti používanými inhalačními systémy je konkrétně zmíněn Respimat. Rozsáhlá klinická studie prokázala bezpečnost a účinnost léků při podání prostřednictvím Respimatu.

Methylxanthiny

• aminofylin
• theofylin

Pro úplnost je mezi bronchodilatancii nutno uvést methylxanthiny, léky určené pro perorální či injekční podání, spíše jako doplněk k inhalačním lékům nebo při akutních stavech. V léčbě CHOPN má uplatnění především theofylin, s mírným bronchodilatačním účinkem. Léčiva z této skupiny se nicméně vyznačují malou terapeutickou šíří a řadou nežádoucích účinků kardiovaskulárních, neurologických a gastrointestinálních.

Závěr

Dosud nemáme k dispozici lék s jednoznačně prokázanou schopností zastavit postupné zhoršování plicních funkcí u CHOPN. Inhalační bronchodilatancia nicméně redukují symptomy nemoci, snižují četnost exacerbací a zlepšují toleranci zátěže. Významně tak přispívají ke zlepšení kvality života pacientů s CHOPN.

(thr)

Zdroje: 
1. Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease. Global Strategy for the Diagnosis, Management, and Prevention of Chronic Obstructive Pulmonary Disease. 2019 Report. GOLD, 2019. Dostupné na: https://goldcopd.org/wp-content/uploads/2018/11/GOLD-2019-v1.7-FINAL-14Nov2018-WMS.pdf
2. Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP. Guidelines. Dostupné na: www.pneumologie.cz/guidelines