Svou přednášku docent Koblížek zahájil poznatky nabytými na základě hlasování účastníků odborného webináře konaného 21. dubna 2021, v němž poskytli organizátorům vhled do části své praxe. Kladením cílených otázek bylo zjištěno, že pneumologové účastnící se webináře jsou již nyní schopni postupovat podle zásad moderní diagnostiky (určitě ano 31 %, 63 % asi ano) a individualizované terapie (určitě ano 14 %, spíše ano 80 %), s nimiž byli v jeho rámci seznámeni.
Drtivá většina respondentů uvedla, že disponuje přístroji na bodypletysmografii (73 %) a vyšetření transferfaktoru (75 %) a je schopna zajistit či přímo provést EKG (73 % jistě ano, 20 % asi ano) a zátěžový test (jistě ano 45 %, 39 % asi ano) jiného typu než 6minutový test chůzí (6MWT). Dvě třetiny uvedly schopnost provést 6MWT (33 % jistě ano, 32 % asi ano). U 6MWT se přednášející zastavil nad poznámkou týkající se hlášených obtíží při preskripci tohoto testu, s nimiž se někteří pneumologové setkávají. „Na tom musíme zapracovat, protože nám na ministerstvu bylo slíbeno, že každý pneumolog dostane okamžitě schválený test chůzí, čili pokud se to nestane, někde se stala chyba. Musíme zjistit kde a napravit to,“ přislíbil.
Pouze dvě třetiny respondentů (66 %) mají k dispozici ambulantní respirační rehabilitaci.
Zmíněné aktualizované pokyny, přesněji „Poziční dokument ČPFS ČLS JEP“ (Brat a kol.), se mají letos dočkat vydání hned v několika verzích, mj. v úpravě pro internisty či pro praktické lékaře. Pro příští rok se počítá s publikováním monografie. Docent Koblížek zdůraznil, že dokument byl připravován s respektem ke GOLD i EBM. Jako nejdůležitější informace vyzdvihl následující:
Moderní diagnostika CHOPN má zahrnovat (podrobně Zatloukal et al., Biomed Papers 2020):
Na tomto místě docent Koblížek zdůraznil roli pneumologů při diferenciální diagnostice CHOPN. „Vyloučení alternativních onemocnění, popřípadě možných kombinací a podobně je velice důležité – to nelze ponechat jen na praktických lékařích,“ apeloval.
Aktualizovaná doporučení upravují i problematiku fenotypů a léčitelných rysů onemocnění. „Každý pacient může mít jeden nebo dva léčitelné rysy a pneumologové by měli identifikovat každý, se kterým lze něco udělat. Diagnostický závěr u nového pacienta s CHOPN by měl zohlednit míru obstrukce, případně kategorii a popis fenotypových rysů. Cílem je získat dosud nediagnostikované pacienty a včas je přesvědčit o změně,“ vysvětlil přednášející.
Terapeutická doporučení jsou pojata velmi široce a zahrnují široké spektrum aspektů, jež mohou mít význam pro zdravotní stav pacienta s CHOPN:
V oblasti fenotypově specifické (cílené) léčby podle slov docenta Koblížka v posledních 5 letech nepřibylo nic nového. Do výčtu možností tak patří inhalační kortikosteroidy (v kombinaci s LABA či LAMA + LABA), roflumilast, antibiotika (zejména azithromycin), mukoaktivní léky (zejména erdostein), fyzioterapie, bronchoskopické metody (BLVR, TLD) a chirurgické postupy (LVRS, bulektomie).
„Pneumologové jsou schopni individualizovaného přístupu k pacientům s CHOPN. Praktik je náš hlavní partner, ale správná diagnostika a léčba pacienta s CHOPN je v rukou pneumologa. Základem správné diagnostiky a terapie je potom položit si dvě klíčové otázky: Kdo je náš pacient? Co se pro něj dá udělat? Jako odpověď na obě existuje náš poziční dokument,“ konstatoval na závěr přednášející.
Eva Srbová
redakce MeDitorial
Zdroj:
Koblížek V. Doporučený postup diagnostiky a léčby CHOPN v ČR v roce 2021. XXV. hradecké pneumologické dny, 29. 4. 2021.
