Efekt vysazení inhalačních kortikosteroidů u pacientů s CHOPN v podmínkách reálné klinické praxe

Úvod

Zásadní pozici v terapii CHOPN zaujímají dlouhodobě působící muskarinoví antagonisté (LAMA) a dlouhodobě působící β₂-agonisté (LABA) v monoterapii nebo v kombinační léčbě. U pacientů s perzistujícími exacerbacemi navzdory optimální bronchodilatační léčbě je doporučeno nasazení inhalačních kortikosteroidů k existující terapii, zejména pokud je u nich zároveň zaznamenána eozinofilie nebo anamnéza bronchiálního astmatu.

Přidání kortikosteroidu k LAMA a LABA je označováno jako terapie v trojkombinaci neboli triple terapie. Ta prokázala superioritu vůči duální léčbě v několika randomizovaných kontrolovaných klinických studiích. Podle novějších poznatků se však zdá, že pacienti rekrutovaní do těchto studií neodrážejí přesně charakteristiku běžných pacientů v primární péči. Na základě výsledků publikovaných studií tak často dochází k nadbytečné preskripci inhalačních kortikosteroidů.

Průběh a cíle studie

Záměrem autorů recentně publikované studie provedené v podmínkách primární péče bylo ozřejmění efektu vysazení inhalačních kortikosteroidů u pacientů s CHOPN, a to v porovnání s pokračující terapií v trojkombinaci. Inhalační kortikoterapie byla vysazena u 1046 pacientů, kteří byli v poměru 1 : 4 přiřazeni k 4184 pacientům na trojkombinaci.

Efekt vysazení inhalačního kortikosteroidu byl hodnocen po roce sledování. Primárním cílem studie bylo zjištění doby do výskytu první exacerbace onemocnění, přičemž v předchozím roce byla až u 76,1 % celkové populace pozorována žádná či jedna exacerbace CHOPN.

Mezi sledovanými skupinami nebyly signifikantní rozdíly z hlediska distribuce věku a pohlaví, kuřáctví a doby od diagnózy CHOPN.

Výsledky

U pacientů po vysazení inhalačního kortikosteroidu nebylo pozorováno zvýšené riziko výskytu středně těžké nebo těžké exacerbace CHOPN v porovnání s kontrolní skupinou (upravený poměr rizik [HR] 1,04; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,94–1,15; p = 0,441). U obou skupin byla pozorována obdobná míra výskytu alespoň 1 epizody exacerbace (47,9 vs. 48,0 %).

U pacientů po vysazení inhalačního kortikosteroidu byl pozorován mírný nárůst v incidenci exacerbací CHOPN léčených v rámci primární péče (IRR 1,33; 95% CI 1,10–1,60; p = 0,003) nebo vedoucích k hospitalizaci (IRR 1,72; 95% CI 1,03–2,86; p = 0,036). Neúspěšnost vysazení inhalačního kortikosteroidu byla signifikantně a nezávisle asociována s častějším předpisem perorálních kortikosteroidů v předchozím roce a s hladinou eozinofilů v krvi ≥ 300/μl. V rámci roční změny parametru FEV₁ nebyl mezi skupinami signifikantní rozdíl.

Závěr

Z výsledků studie provedené v podmínkách primární péče složené většinou z pacientů bez častých exacerbací nebylo vysazení inhalačního kortikosteroidu spojené s vyšším rizikem výskytu exacerbací CHOPN v porovnání s trojkombinací. V souladu s platnými doporučeními bylo ve studii potvrzeno, že inhalační kortikoterapie by neměla být vysazena pacientům s častějším předpisem perorálních kortikosteroidů pro exacerbaci CHOPN v posledních letech a vysokým počtem eozinofilů v krvi.

(holi)

Zdroj: Magnussen H., Lucas S., Lapperre T. et al.; Respiratory Effectiveness Group (REG). Withdrawal of inhaled corticosteroids versus continuation of triple therapy in patients with COPD in real life: observational comparative effectiveness study. Respir Res 2021 Jan 21; 22 (1): 25, doi: 10.1186/s12931-021-01615-0.