CHOPN jako rizikový faktor COVID-19: ano, či ne?

Prozaická role základního onemocnění

Cílové orgány pro koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19 se nacházejí primárně v dýchacích cestách. Debatuje se proto mimo jiné o tom, zda pacienti s CHOPN mají větší riziko této infekce. Roli samotné CHOPN je ovšem v tomto směru obtížné stanovit. Některé studie sice prokázaly, že pacienti s CHOPN či kuřáci mohou být ke COVID-19 náchylnější, případná role CHOPN jako rizikového faktoru pro infekci COVID-19 však bude podle slov přednášejícího velmi prozaická − mnozí nemocní s CHOPN zkrátka bývají starší a potýkají se s významnými komorbiditami (chronické onemocnění srdce, diabetes aj.).

Překvapivě nízká prevalence CHOPN mezi COVID-19⁺

Mezi pacienty hospitalizovanými s COVID-19 navíc nebyla zjištěna nijak vysoká prevalence CHOPN. Časopis JAMA publikoval práci, podle níž v souboru 5700 pacientů s COVID-19 hospitalizovaných v New Yorku činila prevalence CHOPN 5,4 % (287 osob), zatímco např. astmatu 9 %. Podobnou prevalenci CHOPN (4 %) u hospitalizovaných s COVID-19 zjistili také Italové v souboru 1591 pacientů infikovaných SARS-CoV-2, kteří byli přijati na jednotky intenzivní péče v Lombardii. Jedná se tedy o podíl dokonce o trochu nižší, než je udáván v obecné populaci dospělých (cca 6–8 %). Pacienti s CHOPN sice měli vyšší riziko onemocnění COVID-19, ale méně, než bylo očekáváno. Domněnku, že přítomnost a počet komorbidit ovlivňují, respektive zhoršují výsledky, posilují i data z Velké Británie získaná na souboru více než 20 tisíc pacientů s CHOPN.

Vyšší riziko úmrtí v případě hospitalizace 

Pokud však pacienti s COVID-19 a zároveň CHOPN potřebují hospitalizaci, mají podle publikovaných dat z Číny, USA i Španělska zvýšené riziko úmrtí. Z čínských prací dr. Miravitlles zmínil dvě. V první CHOPN zvyšovala riziko úmrtí téměř 5×, ve druhé, která představovala výzkum na větší populaci, bylo toto riziko u pacientů s respiračními chorobami, z nichž většinu tvořily osoby s CHOPN, více než 3násobné. Trojnásobně vyšší úmrtnost byla udána u osob s CHOPN i v datech z Nové Anglie a ve velké databázi z jednoho španělského regionu. Existuje tedy konsenzus, že ač není jasné, zda pacienti s CHOPN mají zvýšené riziko, že onemocní COVID-19, pokud už tuto infekci mají, je potřeba počítat s vyšším rizikem špatných výsledků. 

IKS v léčbě COVID-19? Zatím nejasno

Existuje hypotéza, že protektivní vliv v různých stadiích COVID-19 mohou mít inhalační kortikosteroidy (IKS), jednoznačné odpovědi ovšem zatím nemáme ani v této otázce. V buněčných kulturách například ciklesonid u SARS-CoV-2 blokuje replikaci RNA. Naproti tomu Schultzeová et al. (Lancet Respir Med 2020) v observační studii s bezmála 1 milionem pacientů, z nichž 148 557 trpělo CHOPN a 818 490 astmatem, zjistili, že probandi s CHOPN, kteří užívali IKS a onemocněli COVID-19, měli signifikantně vyšší riziko úmrtí v souvislosti s COVID-19 než jedinci s CHOPN léčení kombinací LAMA + LABA (poměr rizik [HR] 1,39). Stejně tak astmatici užívající vysoké dávky IKS měli vyšší riziko úmrtí než astmatici léčení SABA (HR 1,55). 

Randomizovaná otevřená kontrolovaná studie fáze II STOIC, která u 146 pacientů porovnávala léčbu rané fáze infekce COVID-19 inhalačním budesonidem (n = 73) oproti obvyklé péči (n = 73), pro změnu naznačila, že brzké podání jmenovaného léku snížilo pravděpodobnost potřeby urgentní lékařské péče a zkrátilo čas rekonvalescence po časném COVID-19.

Nová doporučení pro management CHOPN

V závěru své přednášky dr. Miravitlles zmínil vydání nových doporučených postupů České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP týkajících se diagnostiky a léčby stabilní CHOPN, jež vyšly v Biomedical Papers v prosinci 2020 (Zatloukal a kol.). Zmíněné české guidelines podrobně rozebírají personalizovaný přístup a koncept léčitelných rysů založený na klinických fenotypech této nemoci. Zdůrazňují nutnost zohledňovat u každého pacienta 5 faktorů: inhalační rizika, symptomy a anamnézu, testy plicních funkcí, laboratorní výsledky a nálezy prostřednictvím zobrazovacích metod či dalších přístrojových vyšetření (např. EKG, echo, rtg, popř. CT hrudníku u vysoce rizikových, polysomnografie u nemocných s obezitou těžší než mírnou). Přednášející doplnil, že podobný přístup ke stabilní CHOPN zahrnuje také čerstvě aktualizovaná verze španělských guidelines (Archivos de Bronconeumología 2021).

Eva Srbová
redakce proLékaře.cz