Bipolární afektivní porucha je chronickým psychiatrickým onemocněním, které výrazně ovlivňuje život pacientů. Vzhledem k vysokému riziku rekurentních epizod je v její léčbě zásadní správně zvolená profylaxe. Cílem prezentované prospektivní studie bylo srovnat preskripční zvyklosti u tří rutinně předepisovaných stabilizátorů nálady (lithium, valproát, karbamazepin) a analyzovat výsledky léčby.
Bipolární afektivní porucha zásadně zasahuje do života pacientů. Jedná se o chronické onemocnění s vysokým rizikem rekurence. Správně zvolená profylaktická léčba je proto zásadní pro prevenci opakovaných epizod, interepizodických symptomů a také pro zlepšení celkového stavu pacientů.
Od 60. let 20. století bylo standardem profylaktické léčby lithium. Klinickými prediktory dobrého efektu léčby lithiem jsou diagnóza bipolární poruchy typu I (klasifikace dle DSM-IV), čistě manické projevy, kompletní remise v interepizodických obdobích nebo dobrá odpověď na léčbu lithiem u příbuzného I. stupně. Od 90. let byly pro profylaktickou léčbu schváleny další dva přípravky patřící mezi antikonvulziva – valproát a karbamazepin. Klinickým prediktorem dobré odpovědi na léčbu antikonvulzivy je přítomnost smíšených či psychotických rysů.
Dlouhodobá profylaktická léčba jedním z těchto tří přípravků často selhává, některá mezinárodní doporučení proto preferují kombinační léčbu. V současnosti však není k dispozici dostatek dat podporujících lepší efekt monoterapie lithiem, valproátem nebo karbamazepinem, případně některou z jejich kombinací. Ohledně lepšího efektu terapie valproátem nebo karbamazepinem v případě rychle cyklující bipolární poruchy rovněž nebylo dosaženo konsenzu.
Cílem následující prospektivní studie proto bylo popsat preskripční zvyklosti a efekt léčby u pacientů s bipolární poruchou léčených v období 4 let v jednom ze dvou psychiatrických center v Itálii.
Do studie bylo zapojeno 234 pacientů ve věku 18–65 let sledovaných po dobu minimálně 18 měsíců a léčených lithiem, valproátem či karbamazepinem nebo jejich kombinací. Na začátku studie pacienti podstoupili diagnostický pohovor s psychiatrem, v průběhu 18měsíčního sledování bylo zhodnocení léčby prováděno v 16týdenních intervalech.
Preskripce profylaktické léčby byla klasifikována do jedné ze 3 kategorií: monoterapie lithiem, monoterapie valproátem nebo karbamazepinem, kombinace lithium a valproát nebo karbamazepin.
Nejčastěji předepisovanou profylaxí byla kombinace lithia s karbamazepinem nebo valproátem (54,3 %), následovaná monoterapií valproátem nebo karbamazepinem (24 %) a monoterapií lithiem (22 %). Více než 70 % pacientů současně užívalo antidepresiva či antipsychotika. Kombinační léčba lithiem s karbamazepinem nebo valproátem byla častěji předepisována pacientům s bipolární poruchou typu I, s vyšším počtem předchozích epizod a s celoživotně přítomnými psychotickými symptomy. Monoterapie valproátem či karbamazepinem byla častěji předepisována pacientům s úzkostnou poruchou.
Počet opakovaných epizod v době sledování po zařazení do studie významně klesl u všech pacientů, redukce výskytu opakovaných epizod byla signifikantně vyšší u nemocných léčených kombinací lithia s valproátem nebo karbamazepinem ve srovnání s monoterapií valproátem či karbamazepinem, ne však ve srovnání s monoterapií lithiem.
Frekvence smíšených epizod byla v době sledování častější u pacientů léčených kombinací lithium a valproát / karbamazepin.
Výsledky této studie mohou napomoci lepší personalizaci dlouhodobé profylaktické léčby bipolární afektivní poruchy na základě klinických projevů.
(alz)
Zdroj: Musetti L., Tundo A., Benedetti A. et al. Lithium, valproate, and carbamazepine prescribing patterns for long-term treatment of bipolar I and II disorders: a prospective study. Hum Psychopharmacol 2018; 33 (6): e2676, doi: 10.1002/hup.2676.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
