Bipolární porucha (BP) je jednou z nejčastějších těžkých psychiatrických poruch, která může výrazně narušit celkové fungování nemocného, a pokud je nesprávně léčena, může mít výrazně negativní dopad na kvalitu života. Jakmile je BP diagnostikována, je nesmírně důležité začít s vhodnou dlouhodobou terapií uzpůsobenou stavu nemocného.
Valproát, sůl kyseliny valproové, je zavedeným antiepileptickým lékem, který se běžně používá právě v akutní i chronické terapii BP. Obecně je mechanismus působení valproátu složitý a stále není zcela objasněn. Zdá se, že má pozitivní vliv na funkci kyseliny gamma-aminomáselné (GABA). Pravděpodobně zvyšuje uvolňování tohoto neurotransmiteru a hustotu receptorů GABA-B v mozku a inhibuje katabolismus. Mezi další účinky, které mohou přispět k jeho terapeutickému efektu, patří snížení obratu dopaminu, snížení aktivity glutamátových receptorů NMDA a také pokles koncentrace somatostatinu v mozkomíšním moku (CSF).
Valproát se silně váže na proteiny, primárně na albumin, a obecně se předpokládá, že při hladinách v séru < 45–50 µg/ml jsou tato vazebná místa nenasycená. Valproát se rychle vstřebává a jeho maximální plazmatické koncentrace je dosaženo 3–4 hodiny po perorálním podání. Plazmatický poločas činí 10–16 hodin. Nenavázaná část valproátu je považována za farmakologicky aktivní a může procházet hematoencefalickou bariérou.
Valproát je metabolizován především glukuronidací v játrech a mitochondriální beta-oxidací v mitochondriích. U starších osob a pacientů s onemocněními jater či ledvin je pozorována jeho snížená vazba na proteiny (vyšší hladiny v séru), tito nemocní jsou tedy více ohroženi toxicitou valproátu.
Právě farmakokinetika valproátu souvisí s jeho vazebnou kapacitou na plazmatické bílkoviny a s inhibicí jinými léky metabolizovanými v játrech. Je známo, že koncentrace valproátu jsou zvýšené při současném užívání benzodiazepinů nebo nesteroidních protizánětlivých léčiv (NSAIDs) jako spirin, cemitidin a erythromycin, naopak ke snížení dochází při současném užívání fenobarbitalu, fenytoinu či karbamazepinu. Naproti tomu valproát snižuje clearance jiných antiepileptik (včetně karbamazepinu, lamotriginu, fenytoinu a fenobarbitalu), a může také zesilovat depresivní účinky alkoholu na CNS.
Rutinní monitorování hladiny valproátu v krvi není nutné. Existuje však zvýšené riziko při užívání v těhotenství, které může vést k abnormalitám plodu. Porozumění mechanismu působení valproátu, tedy farmakodynamice, i jeho farmakokinetice, včetně specifikace nežádoucích účinků, je tedy klíčové pro předepisující lékaře a další odborníky.
Různé léčivé přípravky s obsahem valproátu navíc mají odlišnou účinnost, nežádoucí vedlejší účinky (mezi časté patří gastrointestinální nežádoucí příhody, úzkost, třes, sedace, vypadávání vlasů, zvýšená chuť k jídlu a přibývání na hmotnosti) a vliv na compliance. Díky odlišné odpovědi pacientů na léčbu může docházet k přechodu na jiné formy valproátu, jako je například Depakine Chrono.
Tento přípravek byl testován u pacientů s BP léčených jinými formami valproátu po dobu nejméně 3 měsíců. Přechod na terapii pomocí Depakine Chrono měl výrazně pozitivní efekt nejen na účinnost, ale také compliance a byl spojen s nižším výskytem nežádoucích účinků.
Hlavními důvody přechodu z jiné léčby valproátem na přípravek Depakine Chrono u pacientů s BP byly zlepšení účinnosti (82,6 % případů), zlepšení compliance (68,4 %) a snížení nežádoucích účinků (53 %), a to samostatně nebo v kombinaci. Celkovým výsledkem 3měsíční léčby přípravkem Depakine Chrono bylo prokazatelné zlepšení účinnosti terapie, redukce výskytu nežádoucích účinků a dodržování preskripce.
Současně byla střední denní dávka přípravku Depakine Chrono lékaři během 3měsíčního období významně snížená, což nejpravděpodobněji souvisí se zlepšenou účinností, compliance a snášenlivostí léku. Přípravek Depakine Chrono tak může být vhodnou volbou pro pacienty s BP.
(par)
Zdroje:
1. Ayano G. Bipolar disorders and valproate: pharmacokinetics, pharmacodynamics and therapeutic effects and indications of valproate: review of articles. Bipolar Disord 2016; 2: 109, doi: 10.4172/2472-1077.1000109.
2. Ladea M., Sinca M., Barbu C., Bran, M. Clinical and therapeutical aspects of bipolar disorder: the switch on Depakine Chrono® from other valproate treatments – retrospective data collection. Farmacia 2015; 6: 446–452.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
