Posuzování kvality života vztažené ke zdraví se stalo nutnou součástí hodnocení nových léčiv pro revmatoidní artritidu. Po podávání baricitinibu bylo v klinické studii fáze III u pacientů prokázáno klinické zlepšení a inhibice radiologické progrese kloubního postižení. Výsledky této studie týkající se kvality života přináší článek nedávno publikovaný v časopisu Rheumatic and Musculoskeletal Diseases Open.
Podávání selektivního inhibitoru Janusových kináz JAK1 a JAK2 baricitinibu je novou možností léčby u pacientů s revmatoidní artritidou (RA) a nedostatečnou odpovědí na konvenční chorobu modifikující léčiva (DMARDs) nebo s intolerancí těchto léčiv.
V klinické studii fáze III byli pacienti randomizováni do 3 paralelních ramen: placebo (228 pacientů), baricitinib v dávce 2 mg 1× denně p. o. (229 pacientů) nebo v dávce 4 mg 1× denně p. o. (227 nemocných). Sledování trvalo po dobu 24 týdnů. Účastníci studie měli aktivní onemocnění a zároveň nedostatečnou odpověď na podávání jednoho a více konvenčních syntetických DMARDs či jejich intoleranci. V užívání max. 2 léčiv ze skupiny csDMARDs mohli v rámci studie pokračovat.
Výsledky léčby hlášené pacientem byly sekundárními cíli uvedené studie. Zjišťovány byly následující údaje pomocí dotazníků či škál:
Dále pacienti pomocí denních záznamů v elektronické podobě hlásili délku ranní ztuhlosti kloubů, její závažnost a zaznamenávali na numerické škále nejhorší únavu a nejhorší bolest kloubů.
Všechna hodnocení byla prováděna na počátku studie, ve 4. týdnu a dále každé 4 týdny až do týdne 24. Některá hodnocení byla prováděna také ve 2. týdnu. Denní záznamy vedli pacienti od 1. dne do 12. týdne, který byl stěžejním časovým bodem pro analýzu dat.
Ve 12. i 24. týdnu bylo zaznamenáno statisticky signifikantní zlepšení v následujících hodnoceních: HAQ-DI, PtGA, intenzitě bolesti kloubů, EQ-5D (v deskriptivní části) a SF-36 (v části fyzické funkce), a to u obou baricitinibových skupin ve srovnání s placebem. Parametry hodnocení v denních záznamech byly ve 12. týdnu signifikantně lepší u obou skupin s baricitinibem ve srovnání s placebem.
Zlepšení bylo prokazatelné již v 1. týdnu užívání baricitinibu 4 mg u hodnocení HAQ-DI (p ≤ 0,05 pro všechna hodnocení až do 24. týdne), PtGA (p ≤ 0,01) a na vizuální analogové škále bolesti (p ≤ 0,05). V 1. týdnu došlo u dávky 4 mg/den také ke snížení závažnosti ranní ztuhlosti kloubů (p ≤ 0,05) a nejhorší zaznamenané bolesti kloubů (p ≤ 0,01) v rámci denních záznamů.
Ve 12. týdnu studie nemocní s aktivní léčbou baricitinibem udávali zlepšení v celkové denní aktivitě a u těch, kteří byli zaměstnáni, došlo k menšímu poklesu pracovní produktivity (p ≤ 0,05). Množství dnů v pracovní neschopnosti však bylo u všech tří skupin obdobné.
Ve 24. týdnu bylo prokázáno zlepšení také na celkové vizuální analogové škále zdraví, která je součástí hodnocení EQ-5D, a v hodnocení únavy FACIT-F u obou skupin užívajících baricitinib oproti placebové skupině.
Užívání baricitinibu je spojeno se zlepšením různých aspektů RA vnímaných a hodnocených pacientem. Zlepšení lze očekávat především v oblasti fyzických funkcí, ranní ztuhlosti kloubů, únavy a bolesti kloubů a může být i velmi rychlé (do 1‒2 týdnů). Léčba baricitinibem tak významně zlepšuje celkovou kvalitu života pacientů s RA, kteří nedosahují uspokojivých léčebných výsledků v rámci terapie konvenčními DMARDs.
(jam)
Zdroj: Emery P., Blanco R., Maldonado Cocco J. et al. Patient-reported outcomes from a phase III study of baricitinib in patients with conventional synthetic DMARD-refractory rheumatoid arthritis. RMD Open 2017; 3 (1): e000410, doi: 10.1136/rmdopen-2016-000410.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
