Nutriční aspekty nespecifických střevních zánětů

27. 5. 2016

Vztah mezi nespecifickými střevními záněty (IBD) a výživou je velmi důležitý, ať už se jedná o nutriční status pacientů, nutriční léčbu jako podpůrnou metodu základní léčby, nebo imunomodulaci cíleně navozenou specifickou výživou. Nutriční terapie je u IBD prováděna buď enterální (p. o. / NGS), nebo parenterální cestou.

Inzerce

Nutriční status pacientů s IBD

Nutriční status pacientů s IBD je obvykle do určité míry narušen. Hlavními příčinami malnutrice jsou snížený perorální příjem (anorexie, bolest břicha, nauzea, zvracení nebo restrikční diety), malabsorpce nutrientů (snížená absorpční plocha při zánětu, po resekci, bypassu a za přítomnosti píštělí), zvýšená intestinální ztráta, hypermetabolismus a lékové interakce (kortikoidy, sulfasalazin, imunosupresiva či antibiotika).

V dřívějších dobách byla proteinoenergetická malnutrice u těchto diagnóz běžná, postihovala cca 70−80 % hospitalizovaných pacientů. Běžnější byla u Crohnovy choroby (CD) než u ulcerózní kolitidy (UC), nejspíše pro větší postižení tenkého střeva. V posledních dekádách prevalence malnutrice poklesla, podle aktuálních údajů má naprostá většina pacientů nutriční status dobrý, ačkoliv se stále vyskytují specifické nutriční deficience a odchylky ve složení těla. U dětí však problém proteinoenergetické malnutrice přetrvává a postihuje až 90 % pacientů. 23−88 % těchto dětí má navíc opožděný růst, zejména u ulcerózní kolitidy.

Dopady malnutrice na stav onemocnění

Je nutno zdůraznit, že malnutrice má negativní dopad na klinický průběh IBD, výskyt pooperačních komplikací (obzvláště dehiscence anastomózy) a mortalitu (v souvislosti se sepsí, MRSA, pneumonií apod.). Malnutrice také způsobuje humorální a celulární imunodeficienci, která vede k narušení slizniční bariéry a zvýšenému riziku infekce. Nelze opomenout ani její negativní vliv na hojení ran a také na psychologický a kognitivní stav pacienta.

Parenterální výživa

Parenterální výživa má u IBD omezený význam, používá se zejména tam, kde je např. střevní obstrukce, syndrom krátkého střeva nebo ztráty tekutin a elektrolytů, které nemohou být hrazeny enterálně. Dále se využívá u těžké dysmotility, porušení integrity střeva píštělí nebo dehiscencí, při intoleranci enterální výživy, při krvácení do trávicího traktu a v perioperačním období.

Enterální výživa

Pokud může být bezpečně použita enterální cesta, je preferovaná u všech pacientů s CD i UC, kteří potřebují nutriční podporu. Podle aktuálních poznatků má enterální výživa schopnost redukovat klinickou aktivitu CD a udržet remisi u dospělých i dětí. Nutriční podpora perorální tekutou formulí by měla být zvážena u všech pacientů s CD a u vážnějších případů UC, obzvláště při delších cyklech kortikoidní léčby.

Enterální výživa se dělí na elementární (obsahuje nízkomolekulární látky, např. aminokyseliny, glukózu, krátké mastné kyseliny), semielementární a polymerní (obsahuje proteiny, polysacharidy, mastné kyseliny s delším řetězcem, ev. vlákninu). Polymerní výživa je podávána nejčastěji, ale vyžaduje určitou digesci. Elementární výživa je určena především pro pacienty se syndromem krátkého střeva. Enterální výživu lze podávat i jako primární léčbu, ačkoli chybí konsenzus o přesném vymezení indikovaných pacientů. Několik klinických studií ukazuje, že v některých případech může nahradit účinek kortikoidů, ačkoliv léčba trvá delší dobu. Mohla by tedy být považována za terapeutickou alternativu.

Deficience mikronutrientů

I u pacientů s dobrým celkovým nutričním statusem může nastat deficience mikronutrientů, obzvláště pokud je přítomen průjem, zvracení nebo zvýšené ztráty píštělí. Nejčastěji klesají hladiny vitaminů rozpustných ve vodě, antioxidantů, vitaminů D, E, K a železa. Typická je také nízká hladina vitaminu D, což vede k poklesu denzity kostního minerálu. Dlouhodobá perorální suplementace vitaminu D upravuje nejen tento problém, ale má také významný vliv na imunitní odpověď a střevní zánět. Až polovina pacientů má nedostatek kyseliny listové, což je spojeno s vyšším rizikem karcinogeneze asociované s kolitidou. 20−60 % pacientů má nedostatek vitaminu B12 a u řady z nich se rozvine anémie.

Závěr

Nutriční terapie tak má své u pacientů s IBD nezastupitelné místo v primární terapii i podpůrných opatřeních. V budoucnu se očekává rozvoj poznatků o úloze různých specifických nutrientů a jejich potenciálním ovlivnění zánětlivého stravu střeva.

(pez)

Zdroje: 
1. Triantafillidis J. K., Vagianos C., Papalois A. E. The role of enteral nutrition in patients with inflammatory bowel disease: current aspects. BioMed Res Int 2015: 197167; doi: 10.1155/2015/197167.
2. Guagnozzi D., González-Castillo S., Olveira A., Lucendo A. J. Nutritional treatment in inflammatory bowel disease. An update. Rev Esp Enferm Dig 2012; 104: 479−488.

Štítky
Dermatologie Dětská dermatologie Dětská revmatologie Revmatologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se