Psoriatická artritida (PsA) je onemocnění, které nezahrnuje jen příznaky kloubní a kožní, ale týká se rovněž difuzního zánětu celého prstu a axiálního skeletu, proto se dnes hovoří o psoriatické nemoci. Aktuální doporučení České revmatologické společnosti ČLS JEP (ČRS) pro léčbu psoriatické artritidy shrnují poznatky pracovních skupin GRAPPA a EULAR týkající se klasifikace, monitorování průběhu a léčby onemocnění.
Psoriatická artritida (PsA) je onemocnění, které nezahrnuje jen příznaky kloubní a kožní, ale týká se rovněž difuzního zánětu celého prstu a axiálního skeletu, proto se dnes hovoří o psoriatické nemoci. Aktuální doporučení České revmatologické společnosti ČLS JEP (ČRS) pro léčbu psoriatické artritidy shrnují poznatky pracovních skupin GRAPPA a EULAR týkající se klasifikace, monitorování průběhu a léčby onemocnění.
Tento ucelený pohled odrážejí i nová klasifikační kritéria CASPAR (Classification Criteria for Psoriatric Arthritis), která umožňují stanovení diagnózy s vysokou specificitou a senzitivitou. Evropská liga proti revmatismu (EULAR) spolu s pracovní skupinou GRAPPA (Group for Research and Assessment of Psoriasis and Psoriatic Arthritis) zavedla 5 obecných principů, 10 doporučení pro sledování a léčbu PsA a algoritmus léčebného postupu včetně biologické léčby.
Předchozí doporučení ČRS pocházela z roku 2005, aktuální postupy odrážejí a zohledňují i postižení měkkých tkání a axiálního skeletu. Pro diagnózu PsA jsou do praxe zavedená klasifikační kritéria dle CASPAR. Farmakoterapie je rozdělena do 4 úrovní, dle aktivity onemocnění, kožních příznaků atd. jsou v léčbě použita nesteroidní antiflogistika, chorobu modifikující antirevmatické léky (DMARDs) a biologika (inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α). Každá úroveň se dále dělí dle přítomnosti určitého znaku na podskupinu a, resp. b. Tato doporučení zavádějí princip terapie zaměřené k určitému cíli. Ten nelze vyjádřit jednoduše numericky jako u revmatoidní artritidy (DAS28), proto je cílem remise nebo dosažení minimální aktivity nemocnění (MDA − minimal disease activity). Pacienti s MDA mají menší pravděpodobnost progrese rentgenového nálezu.
NSA jsou lékem volby u nemocných s aktivní PsA na úrovni I. U některých pacientů stačí podání prostých analgetik, někdy nevyžadují žádnou symptomatickou léčbu.
Glukokortikoidy jsou podávány pacientům s úrovní I−IV a jejich intraartikulární aplikace je užitečná u lokalizovaných forem nemoci a rovněž u akutních vzplanutí polyartikulárních forem. Značná část pacientů používá glukokortikoidy podávané systémově. Je třeba opatrnosti při podání u pacientů s rozsáhlou psoriázou nebo bez současného podání DMARDs.
Látky ze skupiny DMARDs (disease modyfying anti-rheumatic drugs) jsou indikovány tam, kde nebylo dosaženo léčebného cíle na úrovni I. Lékem volby je methotrexát, eventuálně leflunomid, sulfasalazin nebo cyklosporin. Efektivní jsou i zlato a azathioprin, ale nemají tolik důkazů pro účinnost jako předchozí látky. V přítomnosti negativních prognostických markerů nebo závažného kožního syndromu je možné zavést léčbu pomocí DMARDs ihned. Ovlivnění rentgenové progrese nebylo testováno nebo nebylo prokázáno.
Cílená anti-TNF terapie je indikovaná v případě selhání léčby nižší úrovní v průběhu 3−6 měsíců. Selháním se rozumí nedosažení MDA. Výjimečně lze TNF použít jako lék první volby, například při výskytu těžkého kožního syndromu či závažných mimokloubních manifestací, v případě kontraindikací DMARDs nebo u profesně vysoce angažovaných osob, kdy potřebujeme docílit rychlého nástupu účinku. Mezi jednotlivými inhibitory TNF-α nebyly zjištěny významné rozdíly v účinnosti. U pacientů s dominantním aktivním postižením axiálního skeletu je biologická léčba indikovaná bez předchozího pokusu léčit nemoc pomocí DMARDs.
Současná doporučení shrnují poznatky pracovních skupin GRAPPA a EULAR týkající se klasifikace, monitorování průběhu a léčby psoriatické artritidy. Cílem je usnadnit lékařům rozhodování o léčebných postupech. Rychlý rozvoj poznatků si zřejmě brzy vyžádá aktualizaci i těchto doporučení.
(imt)
Zdroj: Štolfa J., Vencovský J., Pavelka K. Doporučené postupy České revmatologické společnosti pro léčbu psoriatické artritidy. Česká revmatologie 2012; 20 (1): 13−18.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
