Efekt časného zahájení léčby baricitinibem na zlepšení klinických projevů revmatoidní artritidy
Cílem subanalýzy prezentované na výročním setkání American College of Rheumatology / Association of Rheumatology Health Professionals (ACR/ARHP) v říjnu 2018 bylo na základě výsledků studie RA-BEAM zhodnotit, zda bylo zlepšení klinických projevů revmatoidní artritidy (RA) výraznější u pacientů dostávajících baricitinib časně ve srovnání s těmi, u kterých byla léčba baricitinibem zahájena později.
Metodika
Do randomizované placebem kontrolované klinické studie fáze III RA-BEAM bylo zařazeno 1305 pacientů se středně těžkou a těžkou aktivní RA. Průměrná doba trvání nemoci byla 8,7 roku. Pacienti byli randomizovaní v poměru 3 : 3 : 2 do 3 skupin: první skupina dostávala placebo, druhá skupina 4 mg baricitinibu denně a třetí skupina adalimumab v dávce 40 mg 1× za 2 týdny. V týdnu 16 nebo při pozdějších kontrolách byli pacienti, u kterých nedošlo k redukci počtu oteklých a citlivých kloubů minimálně o 20 % ve srovnání se vstupními hodnotami, převedeni do skupiny dostávající 4 mg baricitinibu denně. V týdnu 24 byli rovněž pacienti dostávající placebo převedeni do skupiny léčené baricitinibem. Studie trvala 52 týdnů.
Nemocní, kteří byli na začátku randomizováni do skupiny dostávající denně 4 mg baricitinibu, byli považováni za pacienty s časným začátkem léčby. Nemocní převedení na baricitinib v týdnu 16 nebo později a ti, kteří byli randomizováni do skupiny dostávající placebo a převedeni na baricitinib v týdnu 24, byli považováni za pacienty s pozdním zahájením léčby.
Klinické projevy nemoci mezi týdnem 24 a 52 byly zhodnoceny s použitím klinického indexu aktivity onemocnění (CDAI), zjednodušeného indexu aktivity onemocnění (SDAI), indexů DAS28-hsCRP, DAS28-ESR, HAQ-DI a modifikovaného celkového Sharpova skóre (mTSS).
Výsledky
Ve skupině pacientů s časným zahájením léčby bylo mezi týdnem 16 a 24 na základě neadekvátní odpovědi převedeno na 4 mg baricitinibu 35 pacientů (7,2 %), ve skupině s pozdním zahájením léčby baricitinibem to bylo 128 pacientů (26,2 %).
Ve skupině s časným zahájením léčby bylo pozorováno rychlejší a výraznější snížení hodnot CDAI ve srovnání se skupinou s pozdním začátkem léčby. V týdnu 24 dosáhla skupina s pozdním zahájením léčby poklesu CDAI srovnatelného se snížením těchto hodnot v týdnech 4–8 ve skupině s časným zahájením léčby. Po převedení na baricitinib byl také ve skupině s pozdním zahájením léčby zaznamenán rychlý pokles CDAI, v týdnu 40 pak došlo k vyrovnání hodnot tohoto indexu u obou skupin. Podobný průběh byl zaznamenán v případě indexů DAS28-hsCRP, DAS28-ESR a SDAI.
Ve skupině s časným zahájením léčby však v týdnu 40 přetrvávalo výraznější zlepšení ve smyslu zmírnění klinických projevů měřeného indexem HAQ-DI a mezi týdny 16 a 52 bylo v této skupině také výrazně lepší skóre mTSS.
Závěr
Zlepšení klinických projevů nemoci bylo u pacientů s časným a pozdním zahájením léčby srovnatelné, časné zahájení léčby však vedlo k časnějšímu nástupu zlepšení. Pozdní zahájení léčby baricitinibem mělo vliv na index HAQ-DI a na progresi strukturního poškození.
(alz)
Zdroj: Taylor P. C., Tanaka Y., Cardoso A. et al. Baricitinib: early vs. delayed start in patients with rheumatoid arthritis. Arthritis Rheumatol 2018; 70 (suppl. 10): abstract n. 546.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.