Prezentovaná práce detailně analyzuje bezpečnostní profil baricitinibu u pacientů s aktivní revmatoidní artritidou a střední dobou léčby 2 roky. Jejím cílem bylo upřesnit jej analýzou dat z dostupných klinických studií.
Léčba revmatoidní artritidy si klade za cíl kontrolu synovitidy, zlepšení a zachování fyzické funkce a prevenci poškození kloubů. Bohužel i přes dostupnost syntetických a biologických DMARDs (chorobu modifikujících antirevmatik) nedosáhne řada pacientů remise nebo nízké aktivity onemocnění. Alternativou ke konvenční léčbě je baricitinib, perorálně podávaný selektivní inhibitor Janusových kináz 1 a 2, který ve studiích fáze III vykázal klinickou efektivitu.
Do analýzy byla použita data z 8 randomizovaných klinických studií (fáze III, II a Ib) a jednoho dlouhodobého prodloužení (LTE). Data byla pro potřeby analýzy rozdělena do skupin, které přehledně shrnuje tabulka níže.
Tab. Rozdělení dat do skupin
|
Skupina |
Popis |
|
Placebo – 4 mg |
data ze 6 studií, pacienti randomizováni do ramene placebo nebo 4 mg baricitinibu, délka léčby 24 týdnů. |
|
Placebo – 4 mg – 2 mg |
data ze 4 studií, pacienti randomizováni do ramene placebo, 4 mg nebo 2 mg baricitinibu, délka léčby 24 týdnů |
|
2 mg – 4 mg – prodloužení |
jako skupina „placebo − 4 mg − 2 mg“ plus data z LTE |
|
All-bari-RA |
všichni pacienti, kteří dostali alespoň 1 dávku baricitinibu |
Demografické údaje (věk) a další parametry jako užívání steroidů nebo stupeň onemocnění byly mezi skupinami porovnatelné. Celkem 3492 pacientům byla aplikována alespoň 1 dávka baricitinibu (celková expozice činila 6636,7 pacientoroku). 78 % pacientů bylo léčeno nejméně 1 rok a 54 % nejméně 2 roky.
Míra závažných nežádoucích příhod (SAEs) byla v rámci skupiny „placebo – 4 mg“ prakticky stejná (míra incidence adjustovaná na expozici [EAIR] 12,7 vs. 12,9). Ve skupině „2 mg – 4 mg – prodloužení“ byl vyšší počet SAEs v rameni se 4 mg v porovnání s ramenem se 2 mg (EAIR 13,2 vs. 10,1). Celkem došlo k 31 úmrtím, z čehož 22 se vyskytlo u pacientů léčených baricitinibem (míra incidence [IR] 0,33; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,2–0,5).
Infekce se ukázala jako nejčastější nežádoucí příhoda spojovaná s léčbou ve skupině „placebo – 4 mg“; častější byla v rameni se 4 mg baricitinibu (EAIR 88,4 vs. 75,9 pro placebo; 36,3 % vs. 27,9 % pacientů).
Ve skupině „all-bari-RA“ bylo nahlášeno 10 případů tuberkulózy (IR 0,15; 95% CI 0,07–0,27). Všechny tyto případy byly hlášeny z endemických oblastí.
Incidence výskytu herpes zoster byla signifikantně vyšší v rameni se 4 mg v porovnání s placebem (IR 4,3 vs. 1,0). Ve skupině „all-bari-RA“ činila incidence výskytu herpes zoster 3,2 (95% CI 2,8–3,7).
U pacientů ve skupině „all-bari-RA“ byla IR nádorových onemocnění (mimo NMSC – nemelanomových kožních nádorů) 0,8 (95% CI 0,6–1,0). IR pro NMSC činila 0,4 (95% CI 0,2–0,5).
Závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody (MACE) měly IR 0,5 (95% CI 0,4–0,7).
Bylo nahlášeno celkem 31 případů hluboké žilní trombózy / plicní embolie ve skupině „all-bari-RA“ (IR 0,5; 95% CI 0,3–0,7).
Méně než 1 % pacientů muselo přerušit léčbu baricitinibem z důvodu změn v laboratorních hodnotách.
Integrovaná analýza bezpečnostního profilu baricitinibu potvrdila jeho bezpečnost a dobrou snášenlivost. Riziko infekce, především herpes zoster, je zvýšené stejně jako u ostatních inhibitorů Janusových kináz. V současné době se zdá, že užívání baricitinibu není spojené se zvýšeným rizikem vzniku malignit.
(eko)
Zdroj: Smolen J. S., Genovese M. C., Takeuchi T. et al. Safety profile of baricitinib in patients with active rheumatoid arthritis with over 2 years median time in treatment. J Rheumatol 2019 Jan; 46 (1): 7–18, doi: 10.3899/jrheum.171361.
