Ve 24 týdnů trvající klinické studii fáze III RA-BUILD baricitinib, inhibitor Janusových kináz JAK1 a JAK2, prokázal účinnost u pacientů s aktivní revmatoidní artritidou a nedostatečnou odpovědí na konvenční systémová chorobu modifikující léčiva (csDMARDs). Pacientům byla nabídnuta účast v prodloužení studie.
V původní studii RA-BUILD byli pacienti randomizováni do 3 ramen: placebo (228 nemocných), baricitinib v dávce 2 mg 1× denně (229) a baricitinib v dávce 4 mg 1× denně (227). V prodloužení RA-BEYOND pacienti s aktivní léčbou pokračují s užíváním stávající dávky léčiva. Pacienti dostávající placebo byli převedeni na baricitinib v dávce 4 mg. Jedním z cílů studie RA-BEYOND je zhodnocení radiograficky hodnocené progrese strukturálního poškození kloubů. První analýza dat proběhla po celkem 48 týdnech léčby.
Poškození kloubů bylo měřeno pomocí celkového Sharpova skóre modifikovaného dle van der Heijdeové (mTSS). K analýze dat byly využity metody, jež umožňují zohlednit chybějící data, a to lineární extrapolace a metoda LOCF (last observation carried forward, tj. metoda extrapolace posledních získaných údajů). Při využití metody LOCF byla analyzována také data nemocných, kteří užili záchrannou medikaci. Pacienti byli pro hodnocení rozděleni do skupin dle původní léčby ve studii RA-BUILD.
Pomocí lineární extrapolace bylo zjištěno, že ve 24. a 48. týdnu byly progrese dle mTSS, kostní eroze a zúžení kloubní štěrbiny významně odlišné u skupin s aktivní léčbou ve srovnání s placebem. Pomocí získaných dat / LOCF metody bylo zjištěno, že k signifikantní inhibici radiograficky hodnocené progrese kloubního poškození ve 48. týdnu studie došlo ve srovnání s placebem pouze ve skupině s vyšší dávkou baricitinibu.
U pacientů s revmatoidní artritidou s intolerancí csDMARDs či nedostatečnou odpovědí na tato léčiva vedlo téměř rok trvající užívání 4 mg baricitinibu denně k významné inhibici progrese kloubního poškození hodnoceného radiograficky.
(jam)
Zdroj: van der Heijde D., Dougados M., Chen Y.-C. et al. THU0168 Baricitinib inhibits radiographic progression of structural joint damage at 1 year in patients with rheumatoid arthritis (RA) and an inadequate response to csDMARDs. Ann Rheum Dis 2016; 75 (Suppl. 2): 244‒245. Dostupné na: http://ard.bmj.com/content/75/Suppl_2/244.2
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
