Beta-blokátory (BB) patří mezi zavedené léky u mnoha kardiovaskulárních onemocnění. Podle velkých klinických studií je bez ohledu na komorbidity 47−57 % pacientů s hypertenzí léčeno právě pomocí BB. U nemocných se syndromem obstrukční spánkové apnoe (OSA) je využití BB otázkou, a to pro možné prohloubení reflexních bradykardií indukovaných apnoickými pauzami. Cílem práce polských autorů bylo zhodnotit vliv beta-blokátorů na kolísání srdeční frekvence během apnoe u pacientů s nově diagnostikovanou neléčenou OSA.
Autoři do této studie zařadili 88 pacientů s hypertenzí, z nichž beta-blokátory bylo léčeno 56, bez léčby BB bylo 32 nemocných. Všichni sledovaní měli nově diagnostikovanou středně těžkou až těžkou OSA, byli bez závažného plicního onemocnění a bez antiarytmické léčby. Na EKG monitorovaném během spánku byla hodnocena odpověď srdeční frekvence na apnoické pauzy a porovnávány extrémní akcelerace a decelerace srdeční frekvence mezi skupinami.
Srdeční frekvence během spánku byla srovnatelná ve skupině pacientů beta-blokátory neléčených (BB-) i léčených (BB+). Pokles srdeční frekvence byl v obou skupinách rovněž srovnatelný (53,8 ± 9,6 tepu za minutu u BB- vs. 54,4 ± 7,8 tepu za minutu u BB+). Léčba beta-blokátory vedla k omezení akcelerace srdeční frekvence způsobené OSA (82,3 ± 12,2 tepu za minutu u BB- vs. 74,3 ± 10 tepů za minutu u BB+; p = 0,003). Po adjustaci na vstupní srdeční frekvenci a rozsah O2 desaturací byly poklesy srdeční frekvence významnější ve skupině bez BB, naopak reflexní vzestup srdeční frekvence byl omezen ve skupině BB léčené. Výskyt ektopických rytmů a převodních poruch byl v obou skupinách srovnatelný.
U hypertenzních pacientů s nově diagnostikovaným středně těžkým až těžkým syndromem obstrukční spánkové apnoe nevede léčba beta-blokátory k potenciaci reflexních bradykardických odpovědí na obstrukční apnoické pauzy. BB omezují apnoí indukovanou akceleraci srdeční frekvence a neovlivňují výskyt ektopických rytmů či převodních poruch.
(kry)
Zdroj: Wolf J., Drozdowski J., Czechowicz K. et al. Effect of beta-blocker therapy on heart rate response in patients with hypertension and newly diagnosed untreated obstructive sleep apnea syndrome. Int J Cardiol 2016 Jan 1; 202 : 67−72; doi: 10.1016/j.ijcard.2015.08.139.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
