Článek se zabývá problematikou výběru optimálního embrya v IVF cyklech a srovnává hodnocení výběru pomocí morfologických znaků a morfokinetických změn embrya, detekovaných pomocí metody time-lapse imaging.
Článek se zabývá problematikou výběru optimálního embrya v IVF cyklech a srovnává hodnocení výběru pomocí morfologických znaků a morfokinetických změn embrya, detekovaných pomocí metody time-lapse imaging.
Správný výběr embryí s nejvyšším vývojovým potenciálem představuje základ pro úspěšný IVF cyklus. Současné hodnocení embryí je založeno na morfologických znacích, vyšetřovaných mikroskopicky v předem určených časových úsecích. Hodnocen bývá stupeň fragmentace, přítomnost a počet jader a velikost, počet a symetričnost blastomer u každého embrya. K odstranění intra a interobservačních nesrovnalostí byly vyvinuty metody sekvenčního monitorování embryí v časných stadiích během časové smyčky (time-lapse monitoring – TLM).
V obsáhlém článku švédských a dánských autorů jsou diskutovány četné vědecké práce, z nichž vyplývá, že závěry sledování embryí pomocí TLM mohou být použity k predikci jejich implantace, výskytu aneuploidií a k předpovědi schopnosti dalšího vývoje blastocysty. Ke zhodnocení výše uvedených cílů jsou v různých studiích užity rozdílné parametry. Při hodnocení implantační schopnosti embryí bylo zjištěno, že intervaly nutné pro vývoj 5buněčného embrya a intervaly mezi 1.–2. a 2.–3. mitotickým dělením mají větší výpovědní schopnosti než samotné hodnocení morfologie embryí. Podobně rychlé rozdělení jedné buňky na tři v intervalu kratším než 5 hodin je považováno za silně negativní marker pro implantaci embrya.
Při hledání hodnot, které by nejlépe predikovaly další úspěšný vývoj blastocysty, jsou v četných studiích jmenována následující data: trvání první cytokinézy, přímé rozdělení jedné buňky na tři buňky a doba k dosažení 3buněčného stadia, avšak tyto parametry nekorelovaly s graviditami. V situacích, kdy není možné provést prodlouženou kultivaci, však mohou tyto parametry usnadnit výběr optimální blastocysty pro transfer embrya v den 2/3.
Existují snahy pro využití TLM vyšetření k identifikaci aneupoidních embryí, jejichž implantace končí většinou časným ukončením gravidity. Studie na toto téma prováděly v den 3 biopsii blastomery a analyzovaly chromozomální obsah pomocí komparativní genomové hybridizace. U aneuploidních embryí je popisováno opoždění iniciální tvorby blastuly a delší doba vytvoření kompletní blastuly ve srovnání s euploidními embryi.
Prvotní nadšení pro TLM je však vystřídáno kritickými studiemi, které se zabývají dalšími důležitými faktory pro kvalitu vyvíjejícího se embrya (např. pO2, fertilizační metoda, typ kultivačního média, věk žen, nikotinismus, bazální hladina androgenů, typ gonadotropinů užitých ve stimulačním protokolu).
Podle názoru autorů článku má užití TLM v IVF laboratořích své opodstatnění, i když některé morfokinetické modely pro selekci embryí měly menší výpovědní hodnotu než samotné morfologické hodnocení embryí. Další výzkum na toto téma by měl objasnit cost-benefit relativně vysokých ekonomických nákladů u metody time-lapse monitoring.
(moa)
Zdroj: Kirkegaard K., Ahlström A., Ingerslev H. J., Hardarson T. Choosing the best embryo by time lapse versus standard morphology. Fertil Steril. 2015 Feb; 103 (2): 323–32.
