Hladiny celkového a biologicky dostupného vitamínu D mohou hrát důležitou roli v problematice lidské reprodukce. Studie se zabývá vlivem nedostatku vitamínu D na úspěšnost otěhotnění u žen v cyklech umělého oplodnění (IVF) s dárcovskými oocyty.
Předpokládá se, že nízké hladiny vitamínu D u žen s poruchami fertility mají negativní vliv na úspěšnost otěhotnění při užití metod asistované reprodukce. Hladiny vitamínu D v rozmezí 20–30 ng/ml byly v roce 2011 označeny Endokrinologickou společností jako insuficientní, hladiny vitamínu pod 20 ng/ml již svědčí pro výrazný deficit. Výskyt nedostatečných hladin vitamínu D v obecné populaci v USA činí více než 36 %. V jižních evropských státech je nedostatek vitamínu D dokonce endemický na základě životního stylu (zakrývání před slunečním svitem, nízký příjem v potravě, vyšší body mass index).
Role vitamínu D a jeho metabolitů v lidské reprodukci je zprostředkována pomocí nitrobuněčného receptoru pro vitamín D (VDR), který byl prokázán v endometriu, myometriu, ovariích, mléčné žláze, cervixu a placentě. Animální studie prokázaly úlohu vitamínu D ve folikulogenezi, vývoji dělohy a fertilitě, avšak výsledky humánních studií na toto téma jsou kontroverzní. Powe a kolegové prokázali, že genetický polymorfismus ve vitamín D vázajícím proteinu vede k jeho rozdílné afinitě pro vitamín D, a že tedy jsou pro zhodnocení deficitu vitamínu vhodnější spíše hladiny biologicky dostupného než celkového vitamínu D.
Cílem mezinárodní studie bylo zjistit vztah mezi celkovým a biologicky dostupným sérovým 25-OH vitamínem D a úspěšností otěhotnění (pregnancy rate) u příjemkyň dárcovských oocytů.
Ze 141 vyšetřených pacientek mělo pouze 15,3 % dostatečné hladiny vitamínu D (nad 30 ng/ml), u 50,2 % žen byla diagnostikována deficience vitamínu D (20–30 ng/ml) a u 34,3 % žen byly prokázány insuficientní hladiny vitamínu D (pod 20 ng/ml). Dle hladin vitamínu byly pacientky rozděleny do 3 skupin. Počty úspěšných implantací byly u jednotlivých kohort příjemkyň podobné (61 %, 63,4 % a 65,2 %). Hodnoty tzv. pregnancy rate se mezi jednotlivými skupinami rovněž nelišily (70 %, 69,9 % a 73,9 %). V počtech žen s pokračujícím těhotenstvím autoři nenalezli mezi jednotlivými soubory významné rozdíly (55,9 %, 52,7 % a 60,7 %). Zhodnocení prediktivní hodnoty hladin celkového a biologicky dostupného vitamínu D bylo provedeno pomocí ROC křivek (receiver operating characteristic), které prokázaly malou výpovědní hodnotu biologicky dostupné frakce vitamínu D.
Závěrem autoři konstatovali, že insuficientní a deficitní hladiny vitamínu D jsou časté u infertilních žen z jižní Evropy. Na rozdíl od předešlých studií nebyla prokázána snížená možnost oplodnění dárcovskými oocyty u těchto žen. Hladina biologicky dostupného vitamínu D nekorelovala s pregnancy rate u příjemkyň s dárcovskými oocyty. Z tohoto pohledu neexistuje důkaz o prospěšnosti screeningu hladin vitamínu D u pacientek, které dostávají dárcovské oocyty.
(moa)
Zdroj: Fabris A., Pacheco A., Cruz M., Puente J. M., Fatemi H., Garcia-Velasco J. A. Impact of circulating levels of total and bioavailable serum vitamin D on pregnancy rate in egg donation recipients. Fertil Steril. 2014 Dec; 102 (6): 1608–12.
