Velké děti po kryoembryotransferu
Celosvětově se díky metodám asistované reprodukce narodilo již přes pět milionů dětí a stále vzrůstá podíl dětí narozených po transferu kryokonzervovaných embryí. Děti narozené po kryoembryotransferu mají vyšší průměrnou váhu než děti narozené po embryotransferu čerstvém. Může za to maternální faktor, nebo je to způsobeno kryokonzervací?
Pro studii byl použit dánský národní registr a byly vytvořeny dvě populace dětí narozených z jednočetného těhotenství po KET (kryoembryotransferu). První populace (celkové KET) se skládala ze všech dětí narozených po KET (n = 896), jež byly porovnávány s dětmi narozenými po embryotransferu (ET) čerstvých embryí (n = 9 480) a také s dětmi narozenými po přirozeném početí (n = 4 510). Druhá populace zahrnovala všechny sourozence (KET sourozenci), kde jeden byl narozen díky KET a druhý po čerstvém ET, přičemž u 550 sourozenců bylo narozeno první dítě po čerstvém ET a druhé po KET a u 116 sourozenců tomu bylo naopak.
Hlavním cílem studie bylo zjišťování výskytu hypertrofie dítěte (LGA – large for gastational age) definované jako porodní váha se skóre směrodatné odchylky > 2 v porovnání s běžnou populací dle Marshallovy křivky. Makrosomie byla definována jako porodní váha vyšší než 4 500 g. Pro jednotlivé populace výzkumu byla vypočítána hrubá a upravená míra rizika (AOR – adjusted odds ratio) LGA a makrosomie. Dále byla provedena metaanalýza spojující výsledky této studie s výsledky již publikovaných kohortových studií o LGA a makrosomii.
Míra relativního rizika LGA pro KET jednotlivce v porovnání s jednotlivci narozenými po čerstvém ET byla 1,34, pro makrosomii byla 1,91. Při porovnání dětí narozených po KET s dětmi narozenými po přirozeném početí byla míra relativního rizika pro LGA 1,41 a pro makrosomii 1,67. Zvýšené riziko LGA a makrosomie po KET bylo potvrzeno také v sourozenecké kohortě po upravení pořadí narození, kdy riziko LGA bylo pro KET jedince více než dvojnásobné (AOR 2,50). Jelikož zvýšené riziko LGA a makrosomie nemůže být dáno pouze tím, že se dítě narodilo jako druhé, či vnitřními mateřskými faktory, je zřejmé, že částečně může být zvýšení tohoto rizika zapříčiněno právě zmrazováním a rozmrazováním embryí. V metaanalýze, kde byly porovnány děti po KET a po čerstvém ET, bylo celkové AOR 1,54 pro LGA a 1,64 pro makrosomii. Při porovnávání dětí narozených po KET a po přirozeném početí bylo AOR 1,32 pro LGA a 1,41 pro makrosomii.
Děti narozené po využití KET tedy mají dle této studie i související metaanalýzy vyšší riziko hypertrofie či makrosomie, což nemůže být vysvětleno pouze mateřskými faktory, jelikož podobné výsledky byly nalezeny při porovnávání sourozenců počatými po KET a po transferu čerstvého embrya.
(boba)
Zdroj: Pinborg A. et al. Large baby syndrome in singletons born after frozen embryo transfer (FET): is it due to maternal factors or the cryotechnique? Human Reproduction – publikováno online 9. ledna 2014; doi: 10.1093/humrep/det440
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.