#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Prenatální expozice ftalátům a anogenitální vzdálenost u novorozenců

29. 4. 2015

Americká studie poukázala na fakt, že vyšší koncentrace metabolitů ftalátů v moči matek souvisí s narušením normálního vývoje pohlavního ústrojí u chlapců. To může mít negativní vliv na jejich budoucí reprodukční schopnosti.

Ftaláty jsou v současnosti pod drobnohledem, jelikož se množí důkazy, že by mohly být zodpovědné za celou škálu mužských reprodukčních poruch. U krysích samců bylo pozorováno, že vedou k rozvoji tzv. ftalátového syndromu. Mezi jeho projevy patří neúplný sestup varlat do šourku, jejich nižší hmotnost, menší penis, změny ve vývoji nadvarlat nebo zkrácení anogenitální vzdálenosti (AGV), významného biologického ukazatele, který reflektuje prenatální expozici androgenům. Aktuální studie (The Infant Development and the Environment Study, TIDES) amerických vědců si dala za cíl zhodnotit, zda vystavení plodu během prvního trimestru gravidity ftalátům může nepříznivě ovlivnit AGV. Podobné studie již sice byly provedeny, zahrnuly však vždy pouze malý počet subjektů a neměly vhodné časování, např. s ohledem na vyšetření dětí.

Prospektivní kohortová studie probíhající v letech 2010–2012 analyzovala celkem 753 novorozenců. Jednalo se o děti matek (věk ˃ 18 let; ˂ 13. týden gravidity) navštěvujících vybrané předporodní kliniky (n = 4). U zahrnutých žen byly v prvním trimestru těhotenství stanoveny hladiny metabolitů diethylhexylftalátu (DEHP) ve vzorku moči. Děti byly vyšetřeny ihned nebo krátce po narození. U chlapců byla změřena anoskrotální a anopenilní vzdálenost (AGVAS; AGVAP) spolu se šířkou penisu a u dívek anofrenulární a anoklitoriální vzdálenost (AGVAF; AGVAC). Pomocí multivariantních regresních modelů byl hodnocen vztah naměřených hodnot s koncentrací metabolitů ftalátů v moči matek.

Byla zjištěna statisticky významná inverzní asociace koncentrací tří metabolitů DEHP v moči matek s AGVAS chlapců (mono-2-ethylhexylftalát: –1,12; 95% konfidenční interval [CI] –2,16 až –0,07; mono-2-ethyl-5-oxohexylftalát: –1,43; 95% CI –2,49 až –0,38; mono-2-ethyl-5-hydroxyhexylftalát: –1,28; 95% CI –2,29 až –0,27). Podobný rozsah asociací byl i v případě AGVAP. Pro šířku penisu nebyl vztah statisticky významný. Koncentrace ostatních metabolitů ftalátů nebyly s AGV u chlapců asociovány. U dívek nebyl nalezen žádný významný vztah mezi AGV a koncentrací některého z metabolitů ftalátů v moči matek.

Výsledky studie jsou konzistentní s četnými pracemi provedenými u hlodavců i menšími studiemi, které byly dosud provedeny u lidí. Přesto, že předkládaná práce má své limity (např. vyšetření pouze jednoho vzorku moči), poukazuje na to, že i současné nízké hladiny ftalátů v okolním prostředí mohou nepříznivě ovlivňovat vývoj mužského pohlavního ústrojí. To může mít v budoucím životě chlapců negativní dopad na jejich reprodukční schopnosti.

(the)

Zdroj: Swan S. H., Sathyanarayana S., Barrett E. S., et al. First trimester phtalate exposure and anogenital distance in newborns. Hum Rep 2015; doi: 10.1093/humrep/deu363.



Štítky
Reprodukční medicína
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#